Zhruba dvě stovky lidí ve středu zablokovaly na několik minut pražský Libeňský most. Účastníci tam protestovali proti záměru vedení města most zbourat a na jeho místě postavit nový. Rovněž se jim nelíbí to, že nový most má být postaven bez architektonické soutěže a má být širší. Lidé protestovali i z hladiny Vltavy, po které pluly kajaky. Zbourání mostu odsouhlasili radní v úterý a zdůvodnili ho časovou a finanční úsporou. Proti se postavili někteří politici a obyvatelé. Ve čtvrtek osud mostu projednají zastupitelé.
"Je to obrovsky neodborné řešení. To, co prosazuje vedení města, je z roku 2006 - takže rozšíření s tím, že se zbourá most po pilíře a na nich se postaví nový most. Bohužel politici nevidí, že to je památka a že to má do budoucna i turistický potenciál, protože turisté sem začínají jezdit za kubistickou architekturou," řekl zakladatel sdružení Libeňský most nebourat, nerozšiřovat Adam Scheinherr.
Lidé si sebou přinesli transparenty s narážkami na primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO) a jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD), kteří bourání mostu prosazují. Na transparentech vyzývali Krnáčovou, aby nechala Prahu na pokoji, a Dolínka pak překřtili na Demolínek Man. Někteří je pak přirovnali ke komunistickému funkcionáři Antonínu Kapkovi, kdy měli na transparentu nápis Kapek Těšnov, Dolínek s Krnáčovou Libeňský most. Naráželi tím na demolici cenné budovy nádraží na Těšnově v 80. letech minulého století.
Kromě účastníků přímo na mostě pluly na Vltavě u mostu kajaky. Pořadatelé tím chtěli poukázat na to, že není naplánováno provizorní přemostění, a že při bourání to tak bude jediné spojení Libně a Holešovic.
Při stavbě nového mostu by město vypsalo soutěž tak, že by vybraná firma musela dodržet maximální cenu a čas výstavby, k čemuž by se zavázala. Architektonická soutěž by se nedělala. Vedení města tento způsob hájí úsporami.
Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.
