Rybí přechody, umělé tůně, slepá ramena a lužní les - to vše má vzniknout při stavbě jezu v Děčíně. Ani tím si ale Ředitelství vodních cest nezískalo přízeň ochránců přírody, kteří tvrdí, že i ekologičtější verze plavebního stupně bude mít pro životní prostředí katastrofální důsledky. Podle rybářů může jez například zabít mnoho migrujících lososů a úhořů.
Už skončila lhůta, kdy mohli lidé zasílat ministerstvu životního prostředí připomínky ke stavbě jezu, a posuzování připomínek bude trvat čtvrt roku. Plavební stupeň v Děčíně by měl být podle současných plánů mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než tomu bylo v začátcích projektu. Ovšem ani tak se ochráncům přírody vůbec nelíbí. "Přestože je za posledních několik let znát snaha investora o posun projektu směrem k řešení, které je k přírodě citlivější než dřívější projekty, významně negativní vlivy na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí přetrvávají," míní bioložka Eva Chvojková z občanského sdružení Ametyst.
Lososi, úhoři...
Rybáři se obávají, že kvůli jezu dojde k úhynu mnoha ryb, hlavně lososů a úhořů, a přijdou vniveč miliony investované do toho, aby se lososi do řek vrátili. "Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři. Losos obecný je chráněný druh, zahrnutý do soustavy Natura 2000, u něhož hrozí zvýšená úmrtnost při poproudové i protiproudové migraci," uvedl Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.
Ředitelství vodních cest si však myslí, že pro ochranu živočichů i rostlin žijících v řece a jejím okolí dělá maximum. "Považujeme si za čest předkládat k posouzení projekt dopravní stavby, jehož řešení je ve vztahu k ochraně životního prostředí naprosto unikátní," prohlásil šéf ředitelství Miroslav Šefara.
"Projekt obsahuje velmi zásadní opatření, která mají zlepšit životního prostředí a zvýšit kvalitu života v dotčených oblastech. Nedílnou součástí projektu je rozsáhlá revitalizace území podél řeky Labe, které je v současnosti negativně ovlivněné lidskou činností," doplnil mluvčí organizace Václav Straka.
Na obou březích řeky mají vzniknout takzvané rybí přechody, tedy kanály umožňující migrujícím rybám překonat jez bezpečně. Ochránci přírody se rovněž obávají dopadů stavby na labské lužní lesy. Podle Ředitelství vodních cest ovšem nedojde po vybudování jezu k tak velkému vzdutí toku, že by zaplavil území mimo stávající říční koryto, a navíc se má právě v průběhu stavby území pokryté lužními lesy rozšířit.
Jez může vydělat 8 miliard ročně
Ministerstvo dopravy i pod novým vedením potvrdilo, že se vznikem děčínského plavebního stupně počítá. "Děčínský jez je jednou z dopravních staveb, která by mohla být financována prostřednictvím PPP projektu (z peněz soukromého investora - pozn. red.)," oznámil již před časem ministr Vít Bárta.
Jez za zhruba čtyři miliardy korun má zlepšit plavební podmínky na Labi a tím zvýšit konkurenci v nákladní dopravě. "Výpočty bylo podloženo, že vlivem konkurenčního působení vodní dopravy se náklady na dovoz zboží do České republiky snižují o více než čtyři miliardy ročně. V případě zániku české plavby by tedy byla významně snížena konkurenceschopnost české ekonomiky a na této situaci by značně profitovala především německá železnice," zdůraznil mluvčí Ředitelství vodních cest.
Mezní hranicí, aby se dopravcům plavba vyplatila, je ponor 1,4 metru. Podle studie vypracované společností CityPlan, která se specializuje na posuzování dopravních staveb, mohly za posledních sedm let lodě na Labi počítat s takovým ponorem pouze po 203 dní v roce. Po výstavbě jezu má být minimální ponor 1,4 metru až po 345 dní ročně, a po polovinu roku dokonce 2,2 metru. To by mohlo přinést do českého hospodářství až osm miliard korun ročně.
Ředitelství vodních cest počítá s tím, že náklady na vybudování jezu se vrátí za deset let a další miliarda na malou elektrárnu už za osm let.
