Pokutu až sto padesát tisíc korun by mohl v budoucnu dostat "bohatý" řidič. To navrhuje ministerstvo dopravy. Finanční tresty za dopravní přestupky by se podle něj měly řídit výší příjmu pachatele. Kdo bere málo, platil by tedy menší pokuty, a lidi s vysokými příjmy by porušování předpisů přišlo dráž. Nyní je horní hranice sankce za dopravní přestupky třikrát nižší, tedy padesát tisíc korun.
Ministerstvo zatím teprve posuzuje několik možných variant, a proto také uspořádalo seminář, na kterém se mohla k návrhu určování sankcí dle výše příjmu vyjádřit odborná veřejnost. "Pokuta by měla každého štípnout stejně," zdůraznil Stanislav Huml, poslanec a předseda meziresortní dopravní komise, který se na tvorbě systému pokut podle příjmu podílí. "Třeba pokuta dvacet pět tisíc korun je pro někoho likvidační, protože je násobkem jeho měsíčního platu, a pro jiného člověka je to směšně nízká částka. To by se mělo změnit, aby byl zákon spravedlivější," míní.
Ministerstvo dopravy navrhuje, aby bylo pro jeden a ten samý dopravní přestupek zavedeno několik pásem pokut. Jedno pásmo by například platilo pro řidiče s příjmem do šedesáti tisíc měsíčně, další pro lidi s příjmem mezi šedesáti a sto padesáti tisíci a jiné zase pro osoby a příjmem nad sto padesát tisíc. Ti s nejnižším příjmem by mohli dostat pokutu maximálně do padesáti tisíc korun a ti v nejvyšším příjmovém pásmu až sto padesát tisíc. Tento systém by se používal při stanovování sankcí ve správním řízení, ne pro blokové pokuty udělované policií na místě, a zřejmě jen u nejzávažnějších přestupků.
| Jak by mohly vypadat pokuty podle příjmu |
|
měsíční příjem do 60 000 60 - 150 000 nad 150 000 roční hrubý příjem do 720 000 720 000 - 1 800 000 nad 1 800 000 střední pokuta 25 750 51 500 78 000 nejvyšší pokuta 50 000 100 000 150 000
Jde ale zatím pouze o nástin. Pásem pokut může být více, aby se například ještě rozčlenila i skupina řidičů s příjmem pod 60 tisíc korun.
Zdroj: Ministerstvo dopravy |
"I Ústavní soud se často věnoval problematice stanovení výše pokuty a v jeho výrocích se několikrát objevil názor, že má-li být pokuta přiměřená, musí reflektovat výši příjmů pachatele," zdůraznil Jakub Kopřiva, který vede právní úsek ministerstva dopravy. Ústavní soud podle něj rovněž konstatoval, že zjišťování výše příjmů pro potřeby stanovení pokuty není v rozporu s ústavou. "A na závěrech Ústavního soudu jsme stavěli návrh úprav sazeb pokut podle příjmu," doplnil Kopřiva.
K samotnému návrhu na pokutování podle finanční situace pachatele přestupku se stavěla většina účastníků semináře na ministerstvu kladně. "Peněžitý trest musí odpovídat závažnosti jednání a také být pro daného pachatele výchovný," řekl pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. "Očekáváme, že by pokuty stanovované podle příjmu pachatele snížily počet přestupků," věří Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu.
Více dotazů a výtek se již ozývalo ke konkrétnímu postupu při určování výše pokuty a zjišťování příjmu řidiče. Kategorie rozmezí pokut, do které daný pachatel přestupku spadá, by se podle ministerstva dopravy určovala podle ročního příjmu uvedeného v daňovém přiznání či vyměřené daně z příjmu. Nebo by se vždy automaticky stanovila nejvyšší úroveň pokuty a sám pachatel by potom musel úřadům dokázat, že je jeho příjem nižší.
"Z praxe v trestních řízeních však víme, že pachatel je v některých případech dlouhodobě ve ztrátě, takže vlastně nedosahuje žádných příjmů, ale přitom disponuje obrovským majetkem," naznačil jedno z úskalí navrhovaného systému vrchní státní zástupce Rampula. Jenže představitelé ministerstva namítli, že zjišťovat celý rozsah majetku řidiče by bylo mnohonásobně složitější než získání údajů z daňového přiznání. Ať tak či tak, jistě by zavedení pokut podle příjmu doprovázel nárůst administrativy. Otázka je, jak velký.
Ministerstvo dopravy ovšem zdůrazňuje, že zmíněné návrhy jsou zatím pouze hrubým nástinem, jak by systém snad mohl v budoucnu vypadat. Zavedení pokut stanovovaných podle výše příjmu je tedy ještě v nedohlednu.
Více bodů za alkohol či telefonování
Ministerstvo dopravy by chtělo také změnit bodový systém, výši peněžitých trestů za jednotlivé přestupky a tresty v podobě zákazu řízení. Více bodů by měli řidiči dostat například za jízdu pod vlivem alkoholu, nedání přednosti nebo telefonování. Jak počty bodů, tak výše pokut by se měly více řídit tím, jaké následky může daný přestupek mít.
"Systém by se tím měl zjednodušit a důsledněji rozlišovat závažnost jednotlivých přečinů," uvedl šéf odboru legislativy na ministerstvu Martin Vavřina. "Bralo by se v potaz, které přestupky mívají podle statistik nejtragičtější následky," doplnil Jakub Kopřiva z právního úseku resortu.
V současnosti se udělují body dohromady za třiačtyřicet různých přestupků. Poslaneckou sněmovnou před nedávnem úspěšně prošla senátní novela silničního zákona, která by měla, pokud bude definitivně schválena, snížit množství bodovaných přestupků na dvacet sedm. V návrhu ministerstva dopravy je jich ještě méně, celkem čtyřiadvacet, a liší se také počet bodů za některé přečiny.
Shodně se senátory chce ministerstvo zvýšit například počet bodů za jízdu pod vlivem alkoholu či nesprávné předjíždění ze šesti na sedm. Třeba počet bodů za telefonování za jízdy však senátoři navrhli snížit ze tří na dva, kdežto ministerstvo chce, aby bylo ohodnoceno dokonce pěti body, protože prý rozptylováním pozornosti řidičů výrazně přispívá ke vzniku mnoha vážných nehod.
Na rozdíl od senátní novely silničního zákona plán ministerstva rovněž počítá nejen s vypuštěním jednobodových přestupků, ale i těch dvoubodových. Nejnižší trest by tedy představovalo udělení tří bodů, kupříkladu za nezastavení před přechodem nebo nepoužití bezpečnostních pásů, a nejhorší trest za jeden přestupek by představovalo udělení sedmi bodů. Po vzoru senátní novely tak ministerstvo vypouští z bodového systému porušení povinnosti svítit ve dne či neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu a mimoto třeba i neoznačení překážky v provozu. Za tyto přečiny by již hrozila jen pokuta.
