Změna času
Šestnáct vlaků zůstane stát na nádražích. Končí letní čas

Šestnáct rychlíků zůstane v noci ze soboty třicátého na neděli jednatřicátého října stát na nádražích. Je to nezbytné, protože jinak by se jízdní řád vlaků zcela rozpadl. Mění se totiž čas z letního na zimní, takže hodinové ručičky se posunou o hodinu zpět. Na regionální spoje však změna času nebude mít vliv.

K úpravě času dochází vždy v poslední říjnovou neděli, tentokrát třicátého prvního října. Ve tři hodiny ráno se hodinové ručičky posunou zpět na druhou hodinu. "Tato změna se dotkne celkem šestnácti dálkových vlaků Českých drah, které budou uprostřed noci čekat na odjezd podle středoevropského času," potvrdil Petr Pošta z tiskového oddělení drah. "Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve," vysvětloval.

Většinou jde o mezinárodní spoje, například rychlíky Silesia jezdící mezi Krakovem a Prahou nebo Vltava pendlující mezi Moskvou a Prahou. "Regionálních vlaků se změna vůbec nedotkne, protože v době změny času žádné nejedou," doplnil Pošta.

"Všem, kteří se chystají cestovat vlakem v noci ze soboty na neděli, doporučujeme ověřit si aktuální odjezdy nočních vlaků na lince Kontaktního centra Českých drah. Tato linka je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně ve čtyřech jazycích," poradil. Číslo na zmíněnou linku je 840 112 113.

S nápadem zavést letní čas přišel zřejmě jako první Američan Benjamin Franklin, který v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat dvakrát ročně hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v ČR letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Letní čas nemá jen stoupence, ale i řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Rakouští odborníci zjistili, že po této změně stoupne počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři však tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních hodin trvá jen několik dní, uvádějí.
Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který koncem loňského léta zemřel. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Energetikové dávají odpůrcům letního času za pravdu. Tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.