Smutný primát Česka: chodců umírá 3x víc než v Evropě

To srovnání je až děsivé. V Česku zahyne ročně přes dvě stě chodců. Takový počet obětí přitom hravě předčí celkový součet mrtvých za státy skandinávské čtyřky (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko). Dopravní experti proto chtějí znovu rozproudit diskuzi o razantních změnách na poli bezpečnosti chodců.

Bylo krátce před půlnocí, když se nedaleko jablunkovského hřbitova na Frýdecko-Místecku vyřítil tmavý automobil. Řidič v rychlé jízdě přehlédl postavu u krajnice a devětadvacetiletého Slováka smetl z vozovky.

Potom ujel, aniž zraněnému muži poskytl první pomoc. Život chodci zachránil až náhodný svědek, který na místo nehody dorazil krátce po střetu.

Srazit, ujet - 50x denně!

Popisovaný příběh se odehrál v polovině května a zdaleka není na českých silnicích výjimkou. Dlouhodobé statistiky usvědčují tuzemské řidiče z toho, že podobně bezcitně se zachovají průměrně v padesáti případech denně.

ČTĚTE TAKÉ: Málem zemřel po srážce s autem. Teď za to má platit

"Za vysokou nehodovost může především absence základní ohleduplnosti," je přesvědčen dopravní expert Policejního prezidia Josef Tesařík.

"Na silnici se nerespektujeme a to pak nemůže nikdy dopadnout dobře," dodává Tesařík.

Například v sousedním Rakousku eviduje tamější automotoklub hororových scénářů, kdy řidič ujede z místa nehody, ve srovnání s Českem o polovinu méně.

Zkratkovité jednání šoférů je přitom dosti krátkozraké: ušetří sice pár tisíc korun na pokutě či trestné body, riskují však až pětiletý trest odnětí svobody.

Katastrofa na přechodech

Ještě horší vysvědčení však nabízejí statistiky při pohledu na počet mrtvých chodců. Česko je v této "disciplíně" v nejužší špičce; ročně u nás zahynou více než dvě stovky pěších. V přepočtu to činí zhruba 23 obětí na milion obyvatel.

Horší výsledky už mají jen Maďaři a sousední Polsko. Naopak ani součet všech mrtvých chodců v zemích skandinávské čtyřky (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko) nestačí na bilanci Česka. A to se severské země pyšní dohromady patnáctinásobnou rozlohou a dvojnásobkem obyvatel.

"Katastrofální je celková úroveň nehodovosti. Nejde jen o chodce. Je ale pravda, že úroveň vodorovného značení je v porovnání se starou Evropou na nedostatečné úrovni," přiznává Karel Pospíšil z Ústředního automotoklubu (ÚAMK).

Může za to podle něj paradoxně úprava, která dala chodcům přednost před automobily.

"V tu chvíli razantně vyskočilo číslo obětí a pomaličku by se mělo snižovat," myslí si Pospíšil. Osm let od zavedení novinky se však čísla mrtvých stále drží ve zvýšeném pásmu.

ČTĚTE TAKÉ: Dopravní experti: Mrtví chodci jdou na vrub policie

Dokazují to nedávné statistiky ÚAMK. Jen za první čtyři měsíce eviduje automotoklub na značených přechodech osm mrtvých a téměř tři stovky těžce či lehce zraněných osob.

Zásadní vliv na tom má nekvalitní provedení přechodů pro chodce.

Jejich mizérii odhalila v plné kráse nedávná obří revize, během níž dopravní inženýři prozkoumali postupně přechody na všech druzích tuzemských silnic.

A závěry? Stovky zeber se mají podle doporučení dopravní policie raději zrušit, stovky by zasloužily lepší zabezpečení.

"Chtěli bychom tlačit na minimalizaci počtu přechodů. Aby zkrátka zbyly jen ty kvalitní," nastiňuje Tesařík.

ČTĚTE TAKÉ: Chodci v ohrožení: revize přechodů odhalila tisíce vad
                        Revize přechodů: dva tisíce nedostatků, dvě stě zrušit

Dopravní experti podle něj dokonce znovu začnou uvažovat o možnosti zavedení povinných reflexních prvků ve výbavě chodců. "Většina nehod se stala v noci. Novináři se tomu smějí, ale například právě ve skandinávských zemích se reflexní oděvy uplatnily," podotýká Tesařík.

Foto: Robert Zlatohlávek