Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima 1 byla po Černobylu druhou nejhorší jadernou havárií v dějinách mírového využívání jaderné energie. Na energetickém kongresu to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Sektor jaderné energetiky se podle ní z jaderné krize musí poučit pro další zvýšení bezpečnostních opatření. "Jaderná energetika musí opakovat rizikové analýzy a musí se poučit z událostí v Japonsku pro další zvýšení bezpečnosti," řekla Drábová.
Premiér Petr Nečas na kongresu zdůraznil, že Česká republika plní všechny přísné standardy pro provoz jaderných zařízení. "Otázka bezpečnosti jaderné energie je pro Českou republiku prioritní," řekl. Jaderná krize v Japonsku podle Nečase nic nezměnila na záměru státu dostavět jadernou elektrárnu Temelín.
Státy Evropské unie v současnosti připravují zátěžové testy pro jaderné elektrárny v EU. Mezi kritéria testů bude patřit například měření seismicity lokality, na které elektrárna stojí, možnosti zaplavení elektrárny či charakteristika chladicích systémů.
Sporným bodem připravovaných zátěžových testů je podle Drábové posuzování stáří elektráren. "Věk jaderné elektrárny není rozhodující pro její bezpečnost," uvedla Drábová.
Všechna kritéria zátěžových testů by měla být dohodnuta do poloviny roku. Technický rámec testů podle Drábové vytvoří národní dozorovatelé pro jadernou bezpečnost, provozovatelé elektráren a výrobci. Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu.
Japonsko vyhlásilo nejvyšší pohotovost v boji s radioaktivním ohrožením, které podle premiéra Naoto Kana uvrhlo zemi do nejvážnější krize po druhé světové válce. Celková škoda způsobená zemětřesením a vlnou tsunami z 11. března může podle vládních odhadů dosáhnout částky 310 miliard dolarů (5,4 bilionu korun).
Dramatický vývoj se soustřeďuje na únik vysoce toxického plutonia do půdy v okolí elektrárny a na likvidaci radioaktivní vody, kterou technici objevili v betonových tunelech pod reaktory.
