Vyučení jsou často nespokojeni se svým vzděláním. Zhruba dvě pětiny by si jich raději zvolily jinou školu než učiliště a kolem 38 procent si chce najít práci mimo svůj obor. Důvody jsou hlavně nezájem o něj a nespokojenost s výdělky v něm.
Volbu vzdělávacího oboru ovlivňují u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu. Kvůli špatnému prospěchu si jich svůj obor volí zhruba pětina, podobné množství pak po nepřijetí jinam. Vyplývá to z průzkumu Národního pedagogického institutu, o jehož výsledcích informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová. Průzkumu se zúčastnilo 1642 žáků středních škol.
Hlavní motivací středoškoláků pro volbu oboru je podle průzkumu zájem o něj a snadné uplatnění na trhu práce. Zatímco ale u studentů maturitních oborů hraje zájem svou roli v 78 procentech případů, u vyučených je to 69 procent. Možnosti nalezení práce jsou rozhodující u 74 procent žáků v oborech s maturitou a 65 procent učňů. Učňové jsou při volbě oboru víc ovlivněni horším prospěchem na základní škole a nepřijetím jinam. Špatné známky stojí za rozhodnutím 21 procent učňů a čtyř procent žáků středních odborných škol, nepřijetí do jiného oboru mělo vliv na vzdělávací dráhu 18 procent žáků v učebních a devíti procent v maturitních oborech.
Svůj obor by si podle průzkumu opět zvolilo jen kolem 60 procent středoškoláků. Spokojenější jsou s ním žáci středních odborných škol. Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou střední odbornou školu by znovu studovaly asi tři čtvrtiny žáků, učební obor by si opět zvolilo jen asi 61 procent vyučených, plyne z průzkumu.
Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku. Chtěla by ji zhruba čtvrtina studentů maturitních i učebních oborů. Kolem pětiny žáků ztrácí při studiu o obor postupně zájem. Asi 15 procent učňů navíc do školy nastupuje už s tím, že je daný obor nezajímá. Podle autorů průzkumu to ukazuje, že ve školách chybí dostatečné kariérové poradenství. Přibližně pětina absolventů učilišť a odborných škol je také nespokojena s úrovní teoretické výuky a přípravou na případné další studium na nástavbě, vyšší odborné či vysoké škole.
Průzkum podle autorů rovněž potvrdil potřebu rozšíření odborného základu a všeobecných znalostí ve výuce tak, aby se absolventi mohli lépe přizpůsobovat požadavkům trhu práce. Často totiž odcházejí po dokončení školy pracovat mimo svůj obor. Přímo v něm plánuje zůstat 37 procent vyučených, dalších 25 procent v oboru příbuzném. Kolem pětiny jich opouští svůj obor, protože v něm nikdy pracovat nechtěli. Zhruba pětina uvádí jako důvod nízký plat, podobné množství výhodnější nabídku práce jinde a 14 procent špatné pracovní podmínky. Absolventi s maturitou hledají práci jinde častěji kvůli studiu odlišného oboru na vysoké škole.
