Dvě třetiny Čechů se domnívají, že by vicepremiér a lidovecký předseda Jiří Čunek měl kvůli podezření z korupce odstoupit z vládní funkce. Setrvat ve funkci by měl podle mínění pětiny lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Factum Invenio, který se zaměřoval na postoje veřejnosti k politikům nařčeným z nečestného či trestného jednání.
Okamžitou rezignaci takto nařčených politiků si podle analytiků přeje polovina oslovených. Dvě pětiny respondentů naopak soudí, že pokud se politik necítí vinen, neměl by odstupovat. V případě kauzy šéfa KDU-ČSL je však veřejnost přísnější než při obecném posuzování situace.
Téměř třetina lidí, přesně 31,7 procenta, je podle Factum Invenio "rozhodně" přesvědčena o tom, že by Čunek měl po svém obvinění z přijetí úplatku okamžitě odstoupit. Další třetina, 33,3 procenta respondentů, je o tom "spíše" přesvědčena. Názor, že by Čunek měl "spíše" setrvat ve funkci, zastává 16,7 procenta oslovených a 5,2 procenta soudí, že by "rozhodně" rezignovat neměl.
Čunek výsledek průzkumu společnosti Factum Invenio považuje za úspěch. V pátek to znovu potvrdil, že ze svých vládních funkcí, tedy vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, odstoupit nehodlá. Vyhoví prý tak především zbývajícím občanům, kteří se v průzkumu vyjádřili. Občany, kteří požadují jeho rezignaci na vládní funkci, uspokojil prý tím, že v pátek odstoupil alespoň z funkce starosty.
Čunkovo odstoupení požadují zejména příznivci KSČM, nejméně pak sympatizanti KDU-ČSL a ODS. "I mezi nimi však převažují zastánci Čunkova okamžitého odstoupení," podotkli autoři průzkumu. Uvedli, že veřejnost lze podle důvěry vůči politikům a uplatňování presumpce viny rozdělit do čtyř typů - důvěřiví, opatrní, podezíraví a tolerantní. Největší skupinu tvoří podle sociologů podezíraví, kteří nedůvěřují politikům a aplikují na ně presumpci viny. Téměř stejně rozšířený typ představují tolerantní - ti také politikům nevěří, ale presumpci viny odmítají.
Foto: Karel Šanda
