Více než 200 zařízením, která poskytují sociální služby, hrozí kvůli nedostatku financí uzavření. Dopadnout by to mohlo na 25 tisíc postižených, seniorů a dalších potřebných. O práci by také mohlo přijít na 1400 lidí.
Známé organizace na zachování provozu služeb od ministra práce žádají půl miliardy. Na odpověď podle šéfa Charity ČR Oldřicha Haišmana vyčkají do konce března, pak plánují další kroky. Ministrova mluvčí Viktorie Plívová uvedla, že do sociálních služeb i přes škrty letos putuje o sto milionů víc a peníze by měly dát kraje.
Unie zjišťovala situaci poskytovatelů sociálních služeb. Vznikl seznam zařízení, která by mohla kvůli nedostatku prostředků ke konkrétnímu termínu ukončit činnost. Provozovatelé vyčíslili "nepodkročitelné množství peněz", pod touto sumou už prý nejsou schopni a ani ochotni v zajišťování péče pokračovat. "Jestliže stát chce, aby podmínky byly tak špatné, tak řada poskytovatelů chce to trápení raději ukončit," řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek.
Dotace do sociálních služeb se v posledních letech snižují. V roce 2009 na ně ministerstvo práce dalo zhruba 7,4 miliardy a předloni 6,8 miliardy. Letos by to mělo být 6,2 miliardy korun. Podle ministrovy mluvčí Viktorie Plívové je to i přes škrty o sto milionů víc než loni. "Ministerstvo nepřebírá a ani nemůže přebírat odpovědnost, pokud docházejí jiné zdroje financování - není v kapacitě státní kasy všechno sanovat," uvedla Plívová. Dodala, že ze zákona kraje musí dostupnost služeb zajistit. Některé z nich se ale chovají "macešsky", podotkla mluvčí.
Moravskoslezský či Zlínský kraj se na rozpočtu služeb podle ní podílejí jen asi procentem.
Dušek uvedl, že problémy působí i letošní vyšší daň z přidané hodnoty. Výdaje poskytovatelů zvedá asi o 300 milionů korun. Za další potíže může výpadek evropských peněz. Mnohé projekty, které finance z fondů čerpaly, totiž končí. Poskytovatelům se nejspíš nepodaří hned navázat jiným projektem a další prostředky získat. Některé kraje se už nechaly slyšet, že chybějící peníze neposkytnou. Plívová uvedla, že z evropských fondů je možné čerpat 1,18 miliardy korun, kraje o ně ale zatím nežádají.
Organizace potřebují půl miliardy
Asociace poskytovatelů, charita, diakonie, Naděje, Armáda spásy, rada sociálních služeb, sdružení azylových domů a další organizace chtějí po ministrovi Jaromíru Drábkovi (TOP 09), aby jim přidal půl miliardy. Bez ní by se prý zavřely stacionáře, terapeutické dílny či domy pro lidi v tísni. "My tu žebráme o peníze pro lidi, kteří jsou na službách závislí, a od ledna se zrušila daň z dividend. To je devět miliard ročně," řekl šéf rady postižených Václav Krása.
Organizace napsaly Drábkovi otevřený dopis. Žádají ho o peníze a jednání. Na odpověď podle Haišmana vyčkají do konce měsíce. Už nyní ale plánují případné další kroky. Šéf charity je nechtěl přiblížit.
V Naději by podle jejího šéfa Ilji Hradeckého ohlo zaniknout 15 ze 60 poskytovaných služeb. Uzavřela by se třeba terapeutická dílna, kde má zaměstnání sedm desítek mentálně postižených. V Praze by přestalo fungovat denní centrum pro 400 bezdomovců, kteří se do něj chodí umýt, najíst a převléknout. Hradecký podotkl, že Naděje loni dostala od státu 60 milionů, na daních a odvodech mu vrátila o 300 tisíc víc.
Ministerstvo práce letos čekají škrty. Má uspořit 3,8 miliardy korun. Drábek uvedl, že dotací by se šetření dotknout nemělo. Podle Jiřího Procházky z Asociace poskytovatelů sociálních služeb by stát část požadované sumy mohl organizacím vrátit z toho, co mu zaplatily ve vyšší DPH.
Zaměstnavatelé, odboráři i známé organizace žádají ale i systémové řešení financování. Podle nich je nutné stanovit cenu práce v sociálních službách i to, kdo je objednává a má je uhradit. Péči by mohla registrovaným poskytovatelům proplácet případně vzniklá sociální pojišťovna. O změně chtějí zástupci provozovatelů jednat s ministrem i s kraji.
