Směrnice Evropské unie o pracovní době způsobila před osmi lety pozdvižení. Výrazně totiž komplikovala chod nemocnic a hotelů či organizaci sezonních prací. A tak ji některé profese obcházejí a přes polovinu států si vyjednalo výjimku. Po letech dohadů se chystají změny. Zaměstnavatelé je vítají, odboráři jsou proti.
Evropská směrnice o pracovní době mimo jiné omezuje počet odpracovaných hodin včetně přesčasů na maximálně 48 týdně a stanoví, že po šesti hodinách práce si má zaměstnanec dopřát přestávku. Navíc z každých 24 hodin musí minimálně 11 hodin strávit odpočinkem. To výrazně komplikuje chod zařízení s nepřetržitým provozem a kvalifikovaným personálem, jako jsou například nemocnice, ale i provoz hotelů či organizaci sezonních prací v zemědělství.
"Velmi nám to ztěžuje plánování nočních služeb a služeb o svátcích, protože při striktním dodržování těch nařízení obzvlášť na akutních odděleních, jako je traumacentrum, kardiocentrum, chirurgie a další, bychom zkrátka neměli dostatek kvalifikovaných lékařů," stěžuje si na evropská pravidla ředitel brněnské nemocnice Roman Kraus.
Nedodržujeme to, přiznávají zaměstnavatelé
A tak nemocnicím nezbývá než směrnici obcházet. "Zcela otevřeně – u těchto oborů to nedodržujeme a řešíme to dohodami o pracovní činnosti," přiznává Kraus. Lékaři tak mají s nemocnicí vedle standardní pracovní smlouvy i dohodu speciálně na noční služby. Administrativně je tak vše v pořádku, protože podle českého výkladu směrnice se hodiny odpracované v rámci různých smluv nesčítají.
Na štíru jsou se směrnicí i hoteliéři, kuchaři a číšníci. "Každý přece musí chápat, že služby se neřídí tím, kolikátá je hodina, ale provozem. A nebudu zastírat, že dokud to nikdo striktně nekontroluje, tak se řídíme provozem a se zaměstnanci se domlouváme individuálně," popisuje praxi předseda Sdružení podnikatelů v pohostinství Zdeněk Blinka. Kvůli nedodržování pracovní doby však už padly rozsudky u Evropského soudního dvora.
Proto se teď Evropská komise snaží směrnici (už podruhé) změnit tak, aby lépe reagovala na praxi. "Odboráři a zaměstnavatelé mají devět měsíců na to se dohodnout. Když k dohodě nedojde, představíme změny sami," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ eurokomisař pro zaměstnanost László Andor. Svoji představu o nové směrnici však nechtěl komentovat s ohledem na probíhající jednání.
Podle neoficiálních informací TÝDNE.CZ by se měla směrnice rozdělit do dvou – jedna bude upravovat pracovní dobu, druhá pohotovost lékařů. Ta by zavedla tzv. neaktivní pracovní pohotovost – dobu, kterou lékař stráví ve službě na pracovišti, ale nepracuje (tj. není povolán k žádnému případu a může tak během služby například spát). "To nemá vůbec nic do činění s penězi, i za tu neaktivní službu by byl lékař samozřejmě zaplacen, jen by se nezapočítávala do pracovní doby," vysvětluje europoslanec za ODS Milan Cabrnoch.
Dále by nová směrnice měla prodloužit trvání výjimek z povolené 48hodinové týdenní pracovní doby, kterou si vyjednalo 15 zemí EU včetně Česka. Jejich platnost jinak skončí v roce 2013. Také se počítá s rozvolněním časového horizontu, dokdy si zaměstnanci musejí vybrat tzv. náhradní odpočinek. Dnes to má být bezprostředně po skončení pracovní doby, během níž neodpočíval nebo kdy pracoval přesčas.
Ochrana před prací
"Chceme, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem mohli sami dohodnout na pracovní době a čerpání volna, aby dohoda nebyla zakázána třetí stranou," vysvětluje chystané změny Cabrnoch. "Přebujelá ochrana pracovníka může vést k tomu, že se ho nakonec zaměstnavatel bude bát zaměstnat, a paradoxně tak bude ochráněn před samotnou prací," upozorňuje.
Rozvolnění legislativy se však pranic nelíbí odborářům. "Zatížení lékařů je neúnosné a potom může docházet k takovým excesům jako v Polsku, kde už pár pacientů kvůli vyčerpání doktorů zemřelo," varuje předák lékařských odborů Martin Engel. Nedostatek lékařů se podle něj musí řešit reorganizací nočních služeb, ne větším zapřažením lékařů do pracovního procesu. "Budeme si muset zvyknout, že jich ve službě nebude tolik, že prořídne síť. Není ale možné, aby se sloužilo na každém oddělení," tvrdí Engel.
Lékaři sami však většinou noční a víkendové služby chtějí, jsou za ně totiž placeni lépe než za běžný pracovní den. "Ale zákon musí lidi chránit i před sebou samými," namítá bývalý šéf odborářů a nynější europoslanec Richard Falbr (ČSSD). Mladí a nedocenění lékaři by se podle něj kvůli přilepšení k platu byli schopni s trochou nadsázky i upracovat k smrti. "Spolu s přepracováním výrazně stoupá riziko pracovních úrazů i riziko nemoci z povolání," argumentuje.
