Pokud se policisté, hasiči nebo vojáci ocitnou po odchodu do civilu ve finanční tísni, exekutor jim už nesmí odebírat celý výsluhový příspěvek, jejž jim vyplácí stát. Může z něj pouze strhávat peníze tak, aby dlužníkovi zbylo 6178 korun na živobytí. Řekla to ombudsmanka Anna Šabatová, která si u ministerstva vnitra ověřila, že výsluhy nejsou neplatičům odebírány zcela.
Pokud se voják, hasič nebo policista po odchodu do civilu dostal do finanční tísně a jeho majetek mu zabavil exekutor, přišel tento bývalý státní zaměstnanec také o celý výsluhový příspěvek a na živobytí mu nezbyly žádné peníze.
Bývalí vojáci, hasiči nebo policisté dostávají od státu výsluhy, takže když přijdou o práci, nemají nárok na běžnou podporu v nezaměstnanosti.
Ombudsmanka dlouhodobě upozorňovala na to, že výsluha může být pro některé bývalé členy bezpečnostních sborů jediným příjmem. Neplatiče s výsluhou, kteří se potýkají s exekutory, evidují ministerstva vnitra a obrany. Nyní dohlížejí na to, aby při exekucích nebyly odebírány celé výsluhové příspěvky.
Cílem vyplácení příspěvku je nalákání nováčků
Výši výsluhového příspěvku pro pracovníky bezpečnostních sborů stanovuje zákon o služebním poměru. Cílem vyplácení příspěvku je přilákat do řad policistů, hasičů a vojáků více zájemců o tuto práci.
Po odpracování 15 let u některého z bezpečnostních sborů v republice mají jejich zaměstnanci nárok na výsluhu. Jde o pětinu jejich průměrného měsíčního příjmu. Tato částka se s dalšími počty odpracovaných let u policie, hasičů nebo armády dále zvedá a může činit až polovinu průměrného měsíčního příjmu.
Po odchodu do civilu po 15 odpracovaných letech začíná výše výsluhového příspěvku u služebně nejníže zařazených členů bezpečnostních sborů na částce kolem čtyř až pěti tisíc korun měsíčně. U lidí s dlouhou praxí, kteří měli dobře placené zaměstnání v bezpečnostních složkách, se však tato částka může pohybovat až v desítkách tisíc korun za měsíc.
