Komunistický režim doufal, že objev při experimentech s LSD by se mohl hodit armádě," říká psychiatr Cyril Höschl o výzkumu halucinogenů, který z Československa udělal psychedelickou velmoc. Nyní se do Česka výzkum psychedelik vrací. Píše o tom pondělní vydání časopisu TÝDEN.
Je podle vás dobrá zpráva pro českou psychiatrii, že se zde znovu obnovil výzkum halucinogenních látek?
Experimentální účinky psychóz se zkoumaly už počátku šedesátých let. Mezitím ale neurovědy pokročily natolik, že účinku psychedelik dokážeme rozumět daleko lépe než před čtyřiceti lety. Je tedy zákonité, že výzkum halucinogenních látek zažívá renesanci. Jde navíc o zajímavý směr bádání. Dá se říct, že lze nalézt jisté paralely mezi účinkem halucinogenů a nástupem psychózy, i když se opravu nedá říct, že by konzumenti psilocybinu pociťovali stejné vjemy jako při rozvoji schizofrenie. Bylo by tedy velice nezodpovědné takto nadějnou doménu opouštět.
Experimenty se v Česku provádějí s psilocybinem, látkou obsaženou v lysohlávkách. Jak se dá jeho účinek na přístrojích sledovat?
Dnes máme funkční zobrazovací metody a ty nám umožňují přesně sledovat, co se zrovna v mozku děje. Máme také mnohem lepší rozlišovací elektromagnetické rezonance.
Je Česko nyní vlajkovou lodí ve výzkumu psychedelik?
Vzhledem k naší tradici experimentů s LSD především v šedesátých letech dnes patříme k předním hráčům ve výzkumu psychedelik, kteří by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Výzkum v Československu se stal inspirací pro současníky a stal se celosvětově známým. S přísnější protidrogovou politikou se svezl i výzkum a nastala dlouhá pauza (výzkum byl přerušen v roce 1974 - pozn. red.).
Proč komunistický režim výzkum vlastně toleroval?
Režim doufal, že případný objev v této oblasti by se mohl hodit armádě. Například jako tajná zbraň. K naplnění skrytých přání režimu ale nikdy nedošlo.
Jaké experimenty se v komunistickém Československu s LSD prováděly?
Cílem psychiatrů bylo vyvolat regresivní stav, tedy návrat ke kořenu problémů, jenž často sahal až do raných let dotyčného pacienta. S pomocí psychedelické látky bylo možné začít zpracovávat konflikty, jež byly do té doby uloženy hluboko v nevědomí. Byly sice dostupné metodou psychoanalýzy, nikoli však u všech.
Kdo se pokusů v Československu účastnil?
Experimentálního výzkumu se zúčastnila i řada umělců, například grafik Jiří Anderle, u nichž se sledoval vliv na tvořivost, nápaditost a nevědomé zdroje kreativity. Vědci se pokoušeli zjistit, z čeho vyvěrají obrazotvorné představy krajin, jež dotyčný například maloval, byť v nich nikdy nebyl. Jedním z vedlejších produktů byla "transpersonální" psychologie, kterou dál propagoval po emigraci do Spojených států Stanislav Grof, zakladatel takzvaného holotropního dýchání.
VÍCE O TÉMATU SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 1. ÚNORA 2016.
