Facebook mohou <span>využít teroristi,</span> obává se Igor Němec

Šéfuje úřadu, který dohlíží na ochranu osobních údajů. I proto Igor Němec varuje před Facebookem a dalšími sociálními sítěmi. Podle něj podobné databáze osobních údajů v budoucnu mohou posloužit třeba teroristickým skupinám při hledání vhodných sebevražedných atentátníků.

Máte účet na Facebooku?
Ne, nemám. Zatím ne, možná v budoucnu se připojím.

A co vaše děti?
Jsou tam a na nic se mě neptaly. Samozřejmě jsem je před tím varoval. Mládež totiž neumí domyslet, jak moc ji může otevřenost na internetu poškodit do budoucna. To, co na síť napíšou, zůstane tam nadosmrti. A vždycky se najde dostatek kamarádů, kteří rádi zveřejní nějakou pikantnost z před třiceti let.

Takže je v podstatě nejlepší sociální izolace?
Ne, ale musíte se ztotožnit s tím, co na internet napíšete.

Existují případy, kdy byla data ze sociálních sítí zneužívána?
Zatím ne. Ale jsem přesvědčen, že různé organizace vytvářejí softwarové programy, jak vyhledávat a profilovat lidi právě prostřednictví těchto sítí. Stanoví si zájem a bude jim to hledat lidi na základě informací ze sociálních sítí. Například teroristická skupina si vytipuje vhodné lidi pro sebevražedné atentátníky. Každá databáze je zneužitelná.

ČTĚTE TAKÉ: Hit letošní eurokampaně: Facebook

Co třeba databáze fotbalových chuligánů? Tam jsou přeci pouze lidé, kteří prokazatelně něco spáchali a z preventivních důvodů teď jsou sledováni třeba v průběhu zápasu.
Policie je může vést, nevidím v tom problém.

Vnímáte monitorování sektorů fanoušků během zápasu jako zásah do osobnostních práv?
Pokud je to pro policii, tak je to v pořádku. Dobrý model funguje třeba v Anglii, tak bychom si z něho mohli vzít příklad.

Mediálním světem teď hýbe takzvaný "novinářský náhubek". Kolik by vyměřil váš úřad za zveřejnění citlivých odposlechů?
Je to novinka, zatím žádný mustr dopředu nemáme. Až nějaký případ přijde, tak se s tím v rámci správního řízení vypořádáme. Radost z toho nemáme.

Pokud bychom třeba zveřejnili odposlechy libereckých policistů, kteří jsou obvinění z korupce, s jak vysokou pokutou bychom mohli počítat?
Jak jsem řekl, dopředu nic odhadovat nemůžeme, záleželo by na konkrétním případu. Pokuty, které dáváme, se nejčastěji pohybují v řádech desetitisíců.

Proč Úřad na ochranu osobních údajů existuje a jaký má smysl?
Na to se mě často ptají známí i manželka. Kdykoli předtím, když měl někdo dost peněz a chtěl o vás získat údaje, tak si zaplatil detektivní kancelář a měl...

ČTĚTE TAKÉ: Změny na Facebooku: přibude blog a zmizí statusy

Dobře, ale to je možné pořád...
Jistě. Kvůli tomu úřad nevznikl. Jsme tu proto, že díky informačním technologiím a databázím. Může se objevit třeba následující zakázka: najděte mi vhodného dárce ledviny. A z těch systémů vypadne osoba. Občan se proti tomu bránit nemůže a ani se o tom nedozví. Zákon proto musí omezit způsob zpracování údajů a náš úřad na to dohlíží.

Jeden ze sporů vedete s Fondem ohrožených dětí, který nabízel děti k adopci přes internet. Uvedl u nich i podle vás citlivé údaje a sklidil za to kritiku.
Ta metoda, kterou zvolil, je nešťastná. Zveřejnění citlivých údajů o dětech na internetu znamená jediné - nesmazatelně jim poznamenám život. Přitom by stačila databáze, do níž by se rodiče hlásili pod heslem a informace by tak nebyly naprosto veřejné.

A nesnížilo by to šanci na adopci?
Jestliže má někdo vážný zájem o adopci, tak musí udělat alespoň jeden vážný krok, než jenom kliknout myší. Co si myslíte o situaci, když by to fungovalo opačně.

ČTĚTE TAKÉ: Evropská komise varuje před sociálními sítěmi

Jak to myslíte?
Informace na internetu by byly o párech žádajících adopci a vybíraly by si děti. Kupříkladu: jsem matka, vydělávám tolik, můj otec byl alkoholik, mám alergii, bývám nervózní, občas křičím. Je tu třeba srovnání s Facebookem. Zatímco na něm každý svobodně zvolí, co uveřejní a počítá i s důsledky toho uveřejnění, tak Fond ohrožených dětí postupoval naprosto svévolně.

Foto: Profimedia a Reuters