Je libo informace o rodinných a milostných vztazích vhodné k vydírání, nebo soupis cenností v bytě a termíny dovolené jeho majitelů? Stačí se podívat na Facebook. Tato a další takzvané sociální sítě jsou podle policie stále častěji využívány jako pomůcka při páchání trestné činnosti. Obsahují totiž velké množství informací, které mohou zločinci zneužít pro své obohacení, a lidé jim to ještě usnadňují vlastní naivitou a nevědomostí.
"Statisticky to sice vykázat nemůžeme, ale podle našich zkušeností stále přibývá případů zneužití informací, které lidé zveřejňují na internetu," uvedla mluvčí služby kriminální policie a vyšetřování Pavla Kopecká.
ČTĚTE TAKÉ: Západoevropané věří Facebooku míň než lidé z Východu
Úplným zlatým informačním dolem jsou pro zločince sociální sítě, jako například Facebook. "Pachatelé majetkové trestné činnosti si dokáží zjistit, kde dotyčný člověk bydlí. A pak když na Facebooku napíše, že bude o víkendu na chalupě, vědí, že mohou jeho dům vyloupit," naznačila. Ale uživatelé sociálních sítí jsou ochotni sdělit i daleko choulostivější věci, což v některých případech vede k vydírání. "Mnohdy v komunikaci na sociálních sítích sdělují věci, které by v přímém rozhovoru nikomu neřekli," potvrdila Kopecká.
"Řešili jsme třeba případ mladé dívky, která se prostřednictvím sociální sítě seznámila s jedním člověkem, a poslala mu své trochu lechtivé fotografie. Zmíněný muž jí potom vyhrožoval, že je zveřejní, a nutil ji, aby s ním chodila na schůzky," popisovala jeden z příkladů internetové kriminality.
Rostoucí množství zneužití sociálních sítí k trestné činnosti však podle odborníků rozhodně není dokladem vychytralosti zločinců, ale naopak nevědomosti a naivity uživatelů internetu. "Pokud o někom chcete zjistit co nejvíce informací, není nic jednoduššího, než si zadat jeho jméno do Googlu, vyhledat jeho facebookový profil a napsat - ahoj, jsem Tomáš, známe se ze školy, dej si mě mezi přátele," zdůraznil Jan Kolouch z Policejní akademie, který se zabývá problematikou internetové kriminality.
"A bohužel nejen děti, ale ani dospělí lidé ve věku kolem pětadvaceti let často nevědí, co na internetu dělají, a prostě jen všechno slepě odklikávají," dodal. "Lidé sice nejsou ochotní říct v reálném světě důvěrné věci někomu, koho málo znají, ale prozradí na sebe všechno ve virtuálním světě, na sociálních sítích. Tedy spoustě lidí, které vůbec neznají," poznamenal.
Špatná pověst z Facebooku = konec kariéry
Citlivé informace na sociálních sítích mohou lidem také zhatit kariéru. Volně dostupné údaje z Facebooku totiž nevyužívají jen kriminálníci, ale také například personalisté. Choulostivé fotografie z prohýřených nocí během studií nebo hrubé výroky o bývalém šéfovi pak mohou uchazeči o místo výrazně snížit šance na přijetí do nového zaměstnání.
PSALI JSME: "Dívka" na Facebooku špionovala izraelské vojáky
Podle Andrey Kropáčové ze sdružení CESNET chybí lidem širší povědomí o možných rizicích. CESNET provozuje akademickou počítačovou síť spojující univerzitní města a také speciální bezpečnostní tým řešící incidenty v rámci sítě, třeba právě zneužití informací. A mimo to pořádá školení zaměřená na bezpečnostní rizika počítačové komunikace.
"Zatím jsme je pořádali pro vysoké školy, ale zájem projevil i kraj Vysočina. Tam jsou školeni odborníci, kteří budou v této problematice dále vzdělávat učitele nebo například pracovníky knihoven, a ti budou potom předávat své poznatky dětem či seniorům. To je taková první vlaštovka, doufáme, že něco podobného udělají i další regiony," podotkla.
Ilustrační foto: Jan Schejbal, Tomáš Nosil
