Po osmnácti letech přestává agentura Factum Invenio zveřejňovat aktuální stranické preference a volební modely. Překvapivý krok odůvodňuje tím, že tak protestuje proti zneužívání odhadů politickými stranami. Na některé podezřelé výsledky upozorňoval již koncem ledna server TÝDEN.CZ.
Hodnoty stranických preferencí a volební modely jsou již dobu nedílnou součástí politického boje. Na stránkách médií se denně střídají desítky průzkumů, často s výrazně odlišnými výsledky. Jedno mají stejné: zadavatele průzkumu, kterým jsou stále častěji politické strany, prezentují v příznivém světle.
Jedna z nejsilnějších agentur na trhu, Factum Invenio, se proto nyní odhodlala k razantnímu kroku: končí s uveřejňováním odhadů politických preferencí. Zdůvodňuje to tím, že se nechce podílet na další degradaci svého oboru.
"Od jara 2006 sledujeme, jak se v Česku zvyšuje korelace mezi výsledky různých politických průzkumů a stranickou orientací jejich zadavatelů. Výzkumy tím ztrácí na důvěryhodnosti," říká majitel společnosti Jan Herzmann.
Ostatní zůstanou
Revoluce v oblasti výzkumů veřejného mínění se ale nechystá. Konkurence totiž hodlá v zavedené praxi pokračovat. "Nevidím problém v tom, když pracujeme chvíli pro tu, chvíli pro onu stranu. Rozhodnutí společnosti Factum Invenio vnímám spíše jako pozadí určitých organizačních změn," říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Otázka spolehlivosti výzkumů se naposledy přetřásala na konci ledna. Průzkumy dvou různých agentur, které zjišťovaly šance prezidentských kandidátů na zvolení a od svého uveřejnění je dělily pouhé dva dny, se tehdy ve výsledku lišily o 12 procent.
VÍCE ČTĚTE: Průzkumy před volbou: vítězí Klaus i Švejnar
Takový rozdíl přitom vysoce převyšuje možnost statistické chyby. "S průzkumy se v Česku nakládá špatně. Na vině mohou být i samotné agentury, ale především to je problém tisku, kde dochází ke zkreslování nebo manipulacím. Politici tedy nejsou jediní, kdo to zneužívá," tvrdí Jindřich Krejčí ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Odborníci se shodují, že politické kultuře v Česku by prospělo zejména, kdyby se do tisku nedostávaly průzkumy zadané politickými stranami. "Nevím, proč na tuto hru média přistupují. Sama se tím nechávají manipulovat," diví se politolog Tomáš Lebeda.
Obdobný názor zastává i Jan Herzmann. "Takové údaje do novin zkrátka nepatří. Tisk by měl uveřejňovat pouze průzkumy, které si zadávají samy redakce, jako je tomu například v USA," vysvětluje Herzmann.
Poslední průzkum hodlá Factum Invenio zveřejnit po prezidentské volbě. Poté už bude stranické preference sledovat pouze pro interní účely.
Foto: archiv TÝDNE
