Potraviny ze statku
Farmářské trhy: miliony v proutěném košíku

Jeden a půl miliardy korun. Taková částka se ročně protočí na farmářských trzích. Potíž je v tom, že pod adjektivem "farmářský" se může skrývat ledacos, legislativa chybí a to, zda si zákazník domů odnese šunt, nebo kvalitu, záleží především na něm. 

Nákupy lokálních výrobků od malovýrobců představují vyhledávanou alternativu k supermarketům a za své tři roky existence si mezi spotřebiteli vydobyly velkou popularitu. V současnosti na území České republiky probíhá kolem dvou set farmářských trhů, organizátoři se radují z toho, že našli díru na trhu a zákazníci z toho, že si domů odnášejí potraviny, o nichž věří, že jsou čerstvější a zdravější než ty "supermarketové". 

Jenomže, co to vlastně znamená "farmářský"? A k čemu to organizátory a prodejce zavazuje? "Ideálně to znamená, že dodavatelem je farmář, který zboží sám vyrobí a přiveze na trh," říká Pavel Šťastný, který organizuje trhy na pražském Vítězném náměstí. Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva ale upozorňuje: "Farmářské trhy jsou hovorový výraz, který nemá v české legislativě žádnou oporu. Garantem toho, že trh splňuje, to co avizuje, je jeho pořadatel." 

* S jakými prohřešky se nejčastěji na farmářských trzích setkávají inspektoři státních kontrolních institucí? 

* Na co si dát při nákupu pozor? 

* Platí, že jídlo z farmářských trhů je automaticky chutnější a zdravější než to ze supermarketu? 

* Jaká kritéria musí splňovat výrobce, který chce prodávat na farmářských trzích? 

* Co si o farmářských trzích myslí špičkoví šéfkuchaři? A co výživový poradce? 

Odpověď na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází 28. května 2012.