Genderová vyváženost do škol? Problém

"Teď si probereme spalovací motory, děvčata se zatím přepudrují," mohou slyšet děti v hodině fyziky. Podle výzkumů ale podobné výroky ovlivňují to, jak si děti věří a jakou školu vystudují. Organizace podporující rovný přístup proto chtějí, aby genderová výchova byla povinným předmětem na pedagogických školách. Odpovědné ministryně jsou proti.

"Do našeho pilotního kurzu Rovné příležitosti v pedagogické praxi nastoupila většina učitelů s tím, že u nich na škole je sice všechno v pořádku, ale že si nás teda poslechnou. Po jeho skončení byli překvapeni, kolik stereotypů na sobě samých i na okolí viděli," popisuje dosavadní zkušenosti Dana Radová, koordinátorka společnosti Žába na prameni, která se snaží přispívat k vyrovnávání šancí žen a mužů.

Sami účastníci kurzu pak formulovali deset bodů, které by podle nich měl stát plnit, aby vzdělávání ve škole přispívalo ke zmírnění stereotypů o tom, co je "klučičí" a co "holčičí".

"Hlavní podle nás je, aby měli učitelé v pedagogickém minimu na středních i vysokých školách povinný kurz genderové výchovy," říká Dana Radová. Podle ní se totiž nedá čekat, že by takové kurzy ve velkém poptávali učitelé sami od sebe.

Je genderová výchova prkotina? Výzkumy nesouhlasí

Snažení lidí, kteří se věnují rovným příležitostem mužů a žen, leckdo považuje za zbytečné (včetně například premiéra Topolánka). Za pravdu jim ale dávají některé výzkumy.

Před dvěma lety například Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty UK s kolegyněmi zkoumaly, nakolik ovlivňuje pohlaví rozhodování dětí o dalším studiu. "Zjistily jsme také velké rozpory mezi tím, jaké děti mají známky, a nakolik si věří, že učivo opravdu ovládají," říká Irena Smetáčková. "Kluci si i s dvojkami mysleli, že věci rozumějí, a naopak jedničkářky si mnohdy byly nejisté," vysvětluje. Podle výzkumné zprávy to může být dáno tím, že sami učitelé výsledky dívek považují za projev snaživosti a nikoli nadání.

Rozdíl mezi pohlavími zjistila Smetáčková i v jiném výzkumu. Ten ukázal, že kluci byli podstatně lepší v porozumění čteným textům. A proč? Do testů se obvykle vybíraly články z novin, a noviny kluci čtou mnohem častěji než děvčata, takže se jim s nimi snáze pracovalo.

Stereotypy posiluje i jazyk

Podle odborníků existuje řada věcí, jimiž se stereotypy upevňují. Například dějiny se učí jako sled panovníků a bitev (mužská doména), a ne jako vývoj v oblasti každodenní reality, kultury a podobně (ženská doména). Ve fyzice či matematice se příklady ilustrují na strojích spíš než na procesech běžných v kuchyni. Obecně v příkladech vystupují častěji chlapci než dívky. Muži jsou častěji zobrazováni jako úspěšní šéfové nebo sportovci, ženy jako půvabné slečny nebo matky starající se o domácnost.

A to ještě nemluvíme o jazyku. Tzv. generické maskulinum, tedy označování obou pohlaví oslovením pro muže, někdy nabývá bizarních významů. "Když se řekne, že učitelé mluvili k žákům, představíte si na stupínku a v lavicích i ženy?" upozorňuje na úskalí generického maskulina Irena Smetáčková. "Výzkumy z Německa dokládají, že jeho používání může vést k tomu, že se ženy z veřejného života jakoby ztrácejí," dodává. "Tento jev je v jazyce poměrně nový, vznikl asi před 150 lety v Anglii kvůli tomu, aby se šetřilo drahým inkoustem," dodává Tomáš Pavlas, který se genderovou problematikou zabývá na Fakultě humanitních studií UK.

Problematické jsou i mnohé věci, které lidé (včetně učitelů) bez rozmyslu říkají. Třeba označení "něžné a silné pohlaví", výhrůžka "nebuď baba" nebo varování "tohle se pro děvčata nehodí" a mnohá další.

Řešení? Nijak militantní

"Ministerstvo školství i vláda deklarují, že je rovnost jejich prioritou. Každoročně definují postupy, kterými se má dosahovat jednotlivých cílů, ale že by jejich formální plnění přinášelo změny, to nevidíme," stěžuje si Irena Smetáčková. "Před dvěma lety jsme například sestavili příručku pro posuzování genderové vyváženosti učebnic. Pak jsme se ale doslechli, že hodnotitelé nedostávají tuto příručku k dispozici," popisuje.

V Česku se sice může učit podle jakýchkoli učebnic, které jsou na trhu, ministerstvo však posuzuje jen ty, které mají dostat takzvanou schvalovací doložku. Díky ní je garantováno, že kniha odpovídá odborným i pedagogickým požadavkům. Pokud jde o gender, podle Ireny Smetáčkové není třeba kontrolovat každou větu. "Na první pohled poznáte, že je kniha psána s ohledem na genderovou vyváženost," vysvětluje.

A proč hodnotitelé nedostávají do ruky příručku pro hodnocení? "Ministerstvo nepovažuje za potřebné seznamovat hodnotitele s úplnými základy genderové problematiky. Pro orientaci jim postačí méně rozsáhlá, dvoustránková Pomůcka pro posuzování genderové korektnosti učebnic s návodnými otázkami, kterou autoři studie připravili," vysvětluje situaci Naďa Holická, která se na ministerstvu věnuje problematice genderu v učebnicích. "Pokud mají recenzenti výhrady, vyzve ministerstvo nakladatele, aby se k nim vyjádřil. Podle mých informací byly dosud všechny závažné připomínky zapracovány," popisuje Holická.

Ministryně povinné kurzy nepodpoří

Dalším cílem Žáby na prameni a jejích spolupracovnic a spolupracovníků je to, aby studenti pedagogických oborů museli na středních i vysokých školách absolvovat kurz věnovaný citlivosti k genderovým tématům. "Když jsem studovala, dostali jsme nově uložený kurz trvale udržitelného rozvoje. I mně to přišlo jako zbytečná hloupost, ale nakonec to byl jeden z nejzajímavějších předmětů a čerpám z něj doteď. A ovlivnil mě i při vyučování, bez něj by mě třeba nenapadlo ve výtvarné výchově s dětmi malovat stromy a povídat si o nich," popisuje princip "tlaku shora" Dana Radová, vzděláním učitelka.

Ministryně školství Dana Kuchtová ale myšlenku speciálního kurzu nepodporuje. "Je to složitý problém. Myslím si, že by se genderové rovnosti měly věnovat všechny předměty, je to i součást rámcových vzdělávacích programů. Ale o tom, že se má učit v povinném kurzu, přesvědčená nejsem," popisuje svoje stanovisko.

"Jsem pro to, aby se o genderové tematice diskutovalo. Kurzy ve škole podle mě nejsou nejlepší cestou, jak změnit atmosféru ve společnosti. Člověka totiž lze naučit jen citlivosti k problémům, ale nikoli hodnotám," nesouhlasí s bojovníky za genderovou výchovu ani jejich resortní ministryně Džamila Stehlíková.

Právě ke zvýšení citlivosti k problému ale podle aktivistů jejich kurzy pomáhají. "Chtěli bychom, aby si studenti už ve škole nasadili 'genderové brýle'," popisuje Dana Radová. "Důležité je, aby učitelé vnímali, jakými způsoby se stereotypy mohou v jejich praxi projevovat, a bránili se tomu," dodává.

Dnes kurzy zaměřené na genderovou citlivost nabízejí tři ze čtrnácti českých pedagogických fakult, ve všech případech se jedná o kurzy nepovinné. Současní učitelé se mohou doškolovat v kurzech NIDV. "Jen málokterý ředitel ale sám od sebe dá učiteli čas a peníze právě na tento kurz, to ho raději pošle na práci s počítačem," popisuje běžnou realitu Irena Smetáčková. Podle Dany Radové je ale třeba o jejich učebnici genderově citlivé výchovy, která je zdarma, velký zájem. "Povědomí lidí se lepší, i když velmi pomalu," brání se přílišnému optimismu.

Foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda, archiv