Mnohonásobnému zlatému slavíkovi Karlu Gottovi ilegální distribuce jeho hudby po internetu nevadí. Právě naopak, je za ni spíš vděčný. To řekl dnes v pořadu Partie na Primě, který obvykle hostí ministry, poslance či senátory. Kdo by čekal, že jednasedmdesátiletý Gott, který se zpíváním živí už přes padesát let, nemá ani ponětí o moderních technologiích, velice by se mýlil.
On-line distribuce písní, i ta ilegální, podle Gotta zpěvákům spíše pomáhá. "Když si někdo moje písně stáhne, jsem rád. Pokud ho zaujmou, tak si desku koupí nebo přijde na koncert. A lístek na vystoupení, ten už se stáhnout nedá," pousmál se. "Nahrávání desky, to už je dnes jenom investice. Gramofonový průmysl se stane jen odnoží služeb pro zpěváky, zpěvačky či skupiny," zdůraznil.
Klíčovým zdrojem příjmů jsou prý nyní především koncerty, ale také prodej dalšího zboží spojeného se zpěváky a kapelami, třeba triček. "Když k nám přijede skupina jako například Metallica nebo Kiss, tak dokonce lidem při odchodu z koncertu nabízejí na USB záznam toho vystoupení, na kterém právě byli," uvedl.
"Muzikanti se prostě musí dívat do budoucnosti a přemýšlet, jak se prodat," podotkl.
V souvislosti s tím Gott připomněl, jak moc byla odlišná doba jeho mládí. "Vzpomínám, jak jsem byl vzrušený, když jsem načerno kupoval nejnovější desky Elvise, Sinatry nebo Paula Anky, které u nás nebyly k dostání. Dal jsem za desku celý týdenní plat z fabriky, z ČKD. Kdyby to tehdy nebylo tak vzácné, možná bych ani nezačal zpívat," poznamenal s úsměvem.
Ale doba gramofonových desek podle něj zase přichází, protože kvalitou zvuku značně převyšují digitální záznamy hudby, ať už v souborech ve formátu MP3, nebo na kompaktních discích.
"CD kdysi zachránily skomírající hudební průmysl. Teď by jej zase mohly oživit gramofonové desky. Vrací se k nim mnozí posluchači, kteří dokážou rozeznat, že kvalita záznamu je vyšší než na CD," míní Gott.
