Ani téměř pět let po smrti nepřestává být bývalý československý a český prezident Václav Havel postavou, vůči které se lidé v Česku a částečně i na Slovensku rádi vymezují. Havlovi lze vyčítat mnoho věcí, ale stěží to může zastínit jeho mnohé plusy, jednostranné soudy si nezaslouží, napsal slovenský list Denník N, který k dnešním nedožitým 80. narozeninám exprezidenta otiskl několik článků.
Anketa:
Kdo si v roli prezidenta vedl nejlépe?
- Václav Havel 33%
- Václav Klaus. 33%
- Miloš Zeman (dosud). 33%
"Někdy jsou od sousedů slyšet až nekritické hlasy, že to či ono by se za Havla nepochybně nestalo, že s ním odešla celá polistopadová éra a že po jeho smrti jde v Česku všechno z kopce, jako by žijící exprezident mohl třeba zabránit nástupu Miloše Zemana či Andreje Babiše," uvedl list.
Podle deníku to je na jedné straně důkazem hluboké stopy, kterou Havel na rozdíl od mnoha svých předchůdců či nástupců zanechal. "Tendence k démonizaci či sakralizaci dělá z Václava Havla často karikaturu, která jen zvýrazňuje některé jeho kladné či záporné vlastnosti na úkor jiných," napsal Denník N.
List uvedl, že Havel dokázal do svých her převést absurditu komunistického režimu, stal se symbolem jeho pádu a značkou státu, uznávanou po celém světě. Dodal, že Havel se dokázal postavit společenskému, politickému i mediálnímu hlavnímu proudu a dokázal říkat věci, které mu nepřidávaly na popularitě.
Podle deníku Sme zůstává Havel i po desetiletích od sametové revoluce nejvýraznějším symbolem změn ve východní Evropě. "Zatímco v zahraničí je jeho jméno stále silným fenoménem, havlovský odkaz na Slovensku se jako by již ztrácel," poznamenal zároveň list, podle kterého právě Havlovi je ve městě Martin na severu Slovenska kladen za vinu úpadek místního zbrojařského průmyslu.
