Havel v Londýně hájil americký radar v Brdech

Stavbu amerického radaru v České republice dnes v Londýně opět hájil exprezident Václav Havel a zdůvodnil to spojeneckými závazky ke Spojeným státům a vděčností za to, co pro Čechy udělaly.

Havel dnes v Britské knihovně debatoval nad anglickým vydáním své knihy Prosím, stručně a většina diskuse se točila kolem jeho působení na Hradě. V této souvislosti se ohradil proti tomu, že by dělal málo pro stíhání komunistických zločinů.

ČTĚTE TAKÉ: Parkanová a Gates podepsali dohodu SOFA

"Když Česká republika vstoupila do NATO, tak se zavázala, že bude určité hodnoty bránit... Hodilo by se, abychom se chovali ke spojencům jako ke spojencům," řekl Havel v souvislosti se záměrem Američanů postavit v Brdech základnu své protiraketové obrany. "Spojeným státům vděčíme za mnoho věcí, vůbec za existenci státu, a když jednou oni něco malého chtějí, čím bychom ten spojenecký závazek naplnili, tak děláme drahoty. Mně to je morálně a psychologicky velmi nesympatické," dodal.

Podle průzkumů v Česku převažují odpůrci radaru nad jeho stoupenci. Zaručeno není ani schválení smluv potřebných k jeho výstavbě v českém parlamentu.

Havel zopakoval argument, podle něhož "lidé, kteří po desetiletí mlčeli k tomu, že se tady projíždějí stovky sovětských tanků, ničí naše silnice, osídlení, krajinu, teď najednou, když se to smí, když je svoboda, kterou máme mimo jiné též zásluhou Ameriky, tak teď najednou dělají drahoty kvůli jedné kouli, co má být na kopci v Brdech," řekl bývalý prezident.

ČTĚTE TAKÉ: Václav Havel: Radar Američanům dlužíme 

Havel v Londýně navštívil v pátek představení své hry Odcházení a v Britské knihovně se mluvilo zejména o jeho poslední knize, kterou v Británii letos vydalo nakladatelství Portobello Books pod názvem To the Castle and Back (Na Hrad a zpátky). Po debatě dlouho podepisoval knihu desítkám příznivců, kteří na něj stáli frontu.

Větší část diskuse se zaměřovala na jeho prezidentskou funkci. Diváci se bavili historkami o "nepoužitelném" vybavení Hradu, který tam zůstal po komunistických prezidentech, a o "totalitní zpupnosti architektury" společné komunistům i nacistům. Stejně tak by možná Češi neměli tak zažitou úctu k hlavě státu, kdyby nevykonávala svou funkci tradičně na Hradě, který dominuje Praze i celé republice, ale "kdyby úřadovala po celou dobu někde na sídlišti na Proseku".

Foto: Reuters