Historie kokainu v Čechách. Sněžilo dělníkům i Alfonsu Muchovi

Jedním z prvních Čechů, kteří okusili kokain, byl malíř Alfons Mucha. Zdálo se mu, že dokáže rozhýbat mumie. V průběhu 20. století bílý prášek ztratil magickou příchuť. "Celé dopoledne sněžím," napsal si o něm do deníku ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý o 130 let později. Jak vypadají stručné dějiny kokainu v českých zemích?

Jan Masaryk si udělá ruličku ze stokorunové bankovky s portrétem svého otce, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vysaje s ní lajnu kokainu. Tato scéna z životopisného dramatu Masaryk přispěla k rozpoutání debaty o tom, zda filmoví tvůrci nepřestřelili, když miláčka národa, poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, vylíčili jako kokainistu. "Nejnovější film Julia Ševčíka, čerstvě ověnčený dvanácti Českými lvy, zachází s historickou realitou dost svévolně: syn zakladatele československého státu kokain nešňupal a Edvarda Beneše miloval," napsal historik Petr Zídek v Lidových novinách.

Na druhou stranu nikdo nezpochybňuje, že mladému Masarykovi nebyl životní styl pražské bohémy cizí. Dnes se zdá vyloučené, že by při svých tazích noční Prahou mohl kokain minout. Byl všude. Těsně před druhou světovou válkou vycházely v zahraničním tisku články, které líčily Prahu jako kokainový ráj. "Každý desátý člověk v Praze je toxikoman," napsal například britský list Evening Standard. Další ostrovní deník Evening News psal o tom, že v Praze žije deset tisíc kokainistů.

"Bylo to trochu jinak," říká emeritní policejní rada Vaněček, spoluautor knihy Mandragora, morfin, kokain, která pojednává o počátcích omamných látek na našem území. Zpráva o počtu toxikomanů se v roce 1938 dostala na veřejnost kvůli lidoveckému poslanci Stanislavu Hulovi. Podklady si vyžádal od pražského policejního ředitele. Ve statistikách se však objevila podstatná chyba. Počet kokainistů se tehdy odvozoval od počtu dealerů. Policejní ředitel ale poskytl údaj o všech dealerech za posledních deset let bez ohledu na to, jestli se drogami živili i nadále. Ve skutečnosti byl počet kokainistů v Praze sotva poloviční, tedy zhruba pět tisíc. I tak jde o úctyhodné číslo. Pocházeli ze všech vrstev společnosti. Byli mezi nimi umělci z Barrandova, úředníci, živnostníci, řemeslníci i dělníci. Kokain nepředstavoval výsadu smetánky.

* Jak se k drogám dostal Alfons Mucha?