Obce z lokalit, ve kterých by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nyní nejvíce řeší kritéria výběru vhodného místa. Po čtvrtečním jednání se zástupci dotčených obcí to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Podle něho debatovali zejména o záležitostech, které jsou spojené se zakomponováním měst a obcí do legislativního procesu a povolovacích procesů výstavby takového úložiště.
Ministr potvrdil, že stále platí, že letos bude snížen počet vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště z devíti na čtyři. Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka patří mezi kritéria výběru bezpečnost, proveditelnost úložiště a vliv na životní prostředí. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.
Hüner dále uvedl, že veškerá dokumentace pro rozhodnutí by měla být k dispozici do poloviny srpna. "Materiály budou sumarizovány, vyhodnoceny a dotčeným obcím budou k dispozici. Následně, do měsíce listopadu, budou mít obce dostatečný prostor se k těmto dokumentům vyjádřit, a tím pádem i diskutovat o naplnění kritérií," řekl.
SÚRAO v současné době provádí v možných lokalitách pro úložiště velký výzkum veřejného mínění. Podle Slováka nebude mít šetření na hodnocení daných kritérií vliv. "Je to ale doplňující informace, se kterou určitě chceme jít následně při návrhu zúžených lokalit na ty čtyři do konce roku do vlády," dodal.
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
