Zachraňovat zaplavené konzervy či rozmražené maso nestojí za to, varuje hlavní hygienik Vladimír Valenta. Lidem v oblastech zasažených povodněmi radí, aby víc dbali na osobní hygienu, všechno dezinfikovali a nepodceňovali ani tu nejmenší oděrku. "Zranění je bránou infekce," řekl Valenta v rozhovoru s novináři. Škála "povodňových" nemocí se táhne od salmonelózy po žloutenku.
Jak se mají lidé v zatopených oblastech, aby si ochránili zdraví? Za chvíli bude aktuální odklízení povodňových škod, můžete shrnout základní hygienické zásady, které by se při něm měly dodržovat?
V prvé řadě jde o zásady osobní hygieny - od použití ochranných pomůcek jako rukavice a holinky, přes mytí rukou a jejich dezinfekci. U oděvů, pokud byly zasaženy, nestačí obyčejné vyprání, je nutná vyvářka, dezinfekce, případně profesionální čistění.
Co dělat se zaplavenými potravinami?
Pokud jde o potraviny zaplavené kontaminovanou povodňovou vodou, ty jsou na vyhození, tam není co řešit. Hermeticky uzavřené konzervy je možné omýt vodou, saponátem, dezinfikovat, opláchnout pitnou vodou a potom jsou eventuálně k použití. Je ale potřeba sledovat, zda nebyly poškozené. Další věc je jídlo v ledničkách nebo mrazácích. Pokud se ocitlo kvůli výpadku elektrického proudu déle jak na čtyři hodiny v teplotě nad šest stupňů Celsia, je nutné se ho zbavit.
Jaké dezinfekční prostředky mají lidé použít, stačí běžné savo?
Může být používáno savo, chloramin i další. Podrobné informace, jaké dezinfekční prostředky, v jakých koncentracích na co používat jsou zveřejňovány na stránkách krajských hygienických stanic, na krizových štábech a budeme je dávat do postižených obcí.
A jak je to s pitnou vodou v době záplav?
V postižených oblastech je povinností provozovatele vodovodů vyhlásit, zda je vodovod v pořádku nebo ne. Pokud ne, je povinen ze zákona zajistit náhradní zásobování vodou. Teď je postiženo 51 vodovodů hlavně ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji.
Co člověku v případě nedodržování hygienických zásad vlastně hrozí?
Riziko je v možných infekčních onemocněních, která jsou typická právě pro situace, kdy je snížený hygienický standard. Jde například o salmonelózy, kampylobakteriózy, listeriózy nebo hepatitidy typu A.
A pokud se někdo třeba při úklidu po povodni zraní, jak má postupovat? Stačí standardní vybavení domácí lékárničky?
To závisí na míře poranění. Jednoduchou oděrku lze dezinfikovat domácími prostředky, větší poranění musí ošetřit lékař. Ale dezinfekce by měla být vždy udělána, protože zranění je brána infekce. Dobré je také překontrolovat si, zda je člověk proočkovaný proti tetanu.
