Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta.
Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí přitom 5,1 procenta. Na pondělní tiskové konferenci o tom informovali představitelé Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dodali, že konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá. Podle národní metodiky inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta.
Představitelé ČSÚ v pondělí zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle ČSÚ v rámci EU výrazně nadprůměrný.
"Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022 a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 procenta), Nizozemsku (o 74,9 procenta), Belgii (o 57,4 procenta) a ve Španělsku (o 54,8 procenta). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 procenta a ČR díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 procenta.
"Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné," uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale ČR a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.
V prosinci byl HICP v ČR 5,4 procenta a na Slovensku 5,1 procenta, zatímco průměr celé EU byl 5,3 procenta a eurozóny pět procent.
Inflace v ČR podle národní metodiky v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a paliv. Vyplynulo to z v pondělí zveřejněných údajů ČSÚ. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu.
"Aktuální zvýšení spotřebitelských cen bylo sice ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, ale i tak je navýšení u energií značné a podle informací avizovaných dodavateli není konečné," uvedl v pondělí předseda ČSÚ Rojíček.
