Institut kriminologie: Polovina propuštěných by se mohla vrátit

Z více než sedmi tisíc vězňů, kteří mají být propuštěni díky amnestii prezidenta Václava Klause, by se mohla zhruba polovina vrátit zpátky do vězení. Takový je odhad jedné z výzkumných pracovnic Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Aleny Marešové. Na svobodu se dostávají zejména pachatelé méně závažných činů, například drobné majetkové kriminality či neplatiči alimentů.

Marešová při svém odhadu vycházela nejen ze svých letitých zkušeností, ale i z výsledků zkoumání amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Havel. Z analýzy podle ní vyplynulo, že tehdy se z více než 12 tisíc propuštěných do dvou let vrátila zpátky do vězení polovina propuštěných. "Protože to byl přece jen trochu jiný druh amnestie, jiné podmínky a doba, tak asi zobecňovat výsledky té první na tu dnešní se úplně nedá," podotkla pracovnice IKSP.

Podle ní totiž zatím nebylo zveřejněno, za co byli nyní propuštění lidé odsouzeni, tudíž je prý těžké současné odhady jakkoli upřesnit. "Když pustí neplatiče alimentů, který například osm let neplatí výživné na své děti, tak bez jakéhokoli zázemí těžko najednou začne na děti platit," uvedla Marešová. Stejně tak podle ní drobní zloději zůstanou drobnými zloději.

Šéf Probační a mediační služby Pavel Štern nechtěl své odhady, kolik propuštěných vězňů by se mohlo vrátit zpět do nápravných zařízení, prezentovat. "Recidiva je u majetkových trestných činů 55 až 60 procent," uvedl obecně. Dodal, že největší riziko opakování kriminálních činů hrozí v prvních šesti až dvanácti měsících po propuštění.

Klaus na Nový rok vyhlásil amnestii, na jejímž základě má věznice opustit přes 7400 vězňů. Amnestie se však netýká pouze odsouzených k odnětí svobody, ale i zhruba 12 tisíc trestů obecně prospěšných prací a 340 trestů domácího vězení. Zahrnuje však i prominutí podmíněných trestů do dvou let či zastavení trestních stíhání u některých dlouho se táhnoucích kauz.