Internetové zdravotní knížky zatím moc nepomáhají

Loni na jaře to vypadalo, že ministr David Rath pošle projekt internetových zdravotních knížek k ledu, letos se naopak zdá, že je systém IZIP na koni: Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil pokutu, kterou za něj měla VZP zaplatit. Knížku má už milion pacientů a měli by k nim přibýt i klienti dalších pojišťoven. I přesto je však praktické využití IZIP zatím jen malé.

Do systému je zapojeno jen necelých devět tisíc lékařů – tedy asi každý pátý. Lidí je v systému přes milion, tedy každý desátý. Marketingový ředitel IZIP Pavel Karásek však zmiňuje jednotlivé případy, kdy IZIP pacientům pomohl, a dodává, že podle něj podíl registrovaných není malý: „Naším zájmem je evidovat především pacienty, kteří k lékaři chodí často, a z nich, troufnu si říct, velkou část máme.“

I kdyby šlo o velkou část, podle slov prezidenta lékárnické komory Lubomíra Chudoby to nestačí: „Jsem přesvědčen o tom, že pokud tyto systémy mají být plnohodnotné, je potřeba do nich dávat povinně veškeré informace. Aby nebylo nutné počítat s tím, že tam třeba některá informace od některého lékaře není.“ Ale i méně radikální zdravotníci mají důvody nebýt s fungováním IZIP spokojeni.

Malé využití? Pochopitelné

Sami pacienti tuto službu aktivně poptávají jen výjimečně, jak pro TÝDEN.CZ potvrdili některé zdravotní pojišťovny i prezident Svazu pacientů Luboš Olejár.

Pokud jde o lékaře, podle předsedy Sdružení praktických lékařů Václava Šmatláka je řada důvodů, proč mnozí jeho kolegové IZIP málo využívají. Praktici se obávají, že jim systém nepřinese nic navíc oproti vlastní kartě pacienta. Sice ho budou plnit, ale specialisté, k nimž budou pacienti odesláni, do něj výsledky vyšetření nezanesou. „Vím, že v některých okresech třeba v severních Čechách jsou zapojeny i lékárny a specialisté a vše funguje, ale třeba v Praze není v IZIP ze specialistů snad nikdo,“ popisuje s nadsázkou Šmatlák.
Další důvod malého využití spočívá v tom, že získávání pacientů pro IZIP znamená práci navíc (je potřeba vysvětlit výhody tohoto systému, jeho zabezpečení a způsob využití).
Dále třeba i polovina pacientů, kteří se zapíšou, svůj účet nikdy neaktivuje, a tak do něj není možné zapisovat.

Problém je i v tom, že i když většina praktických lékařů má v ordinaci internet (někteří z nich ho měli donedávna díky IZIP třeba i zdarma), mnozí nemají software, který umožňuje automaticky „překlápět“ záznamy – pořizování záznamů do IZIP by tedy pro ně bylo časově velmi náročné. Výčet důvodů malého využití může zakončit fakt, že pacienti, kteří nejsou u VZP, nemají šanci se do IZIP zapojit vůbec.

„Mnozí lékaři čekají na zapojení velkých nemocnic, do kterých by mohli posílat své pacienty na vyšetření,“ souhlasí s těmito argumenty Karásek. Z fakultních nemocnic využívají IZIP zatím tři (respektive jejich části).

IZIP by stejně nestíhal

Firma by chtěla získat i další velké nemocnice, ale přiznává, že na skokové navyšování počtu registrovaných nemá kapacity. „Pokud by se v jeden okamžik všichni lidé rozhodli, že chtějí internetovou zdravotní knížku, nešlo by to technicky realizovat,“ konstatuje Karásek a dodává: „Připojování velkých nemocnic je oříšek i proto, že musíme ošetřit, aby se data ze systému nemocnice snadno přenášela do IZIP, a to jde velmi pomalu.“

O zapojování do systému přitom další organizace zájem mají, redakci TÝDEN.CZ to potvrdila mimo jiné pražská záchranná služba. „Zapojení záchranek je ale extrémně komplikované, jen jejich operátoři totiž mohou do systému nahlížet bez souhlasu pacienta. Máme zatím jen záchranku v Hradci Králové a tam pro povolení přístupu k datům používáme čtečku otisků prstů,“ vysvětluje Pavel Karásek další technické omezení.

Jiné pojišťovny: Až dohodneme peníze

Systém IZIP od počátku financovala VZP, za což si také vysloužila kritiku. Ministr David Rath v loňském výpadu například řekl: „Dva prominentní členové ODS, Milan Cabrnoch a Miloslav Ouzký, dnes europoslanci, kteří tehdy úzce spolupracovali s VZP, bez výběrového řízení získali zakázku za stovky milionů a sami do toho nic neinvestovali, všechno platila VZP, ale všechno patří IZIP.“ Případ šetřil ÚOHS a uložil VZP osmisetmilionovou pokutu, ale v únoru Martin Pecina rozhodnutí svých podřízených zrušil a jeho úřad nyní v této věci chystá nové řízení.

Od letošního roku investice VZP do systému klesnou, měly by dělat odhadem 60 milionů korun. „V roce 2006 činily náklady na IZIP přibližně 130 milionů korun, což oproti předchozím rokům znamená pro VZP úsporu skoro 125 milionů ,“ dodává pro srovnání mluvčí VZP Jana Víšková. Ostatní pojišťovny ekonomické podmínky svého přistoupení zatím teprve vyjednávají, což potrvá ještě několik měsíců.

„K vlastnímu systému IZIP jsme připraveni přistoupit ihned, pokud se vyřeší otázka ceny, majetkového podílu a podílu na vlivu řízení projektu,“ konstatuje generální ředitel OZP Ladislav Friedrich. „Nemůžeme se konkrétně vyjádřit, zda se do systému IZIP zapojíme, a to do té doby, než obdržíme přesné podmínky, například finanční podmínky při vstupu do projektu, průběžné financování provozu a podobně,“  vysvětluje postoj Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra mluvčí Lucie Králová.
 
O tom, že IZIP úspory přinese, nepochybují odborníci, kteří projekt v roce 2006 posuzovali v rámci eHealth Impact Study. Vyhodnotili deset již existujících evropských projektů v této oblasti a konstatovali, že spolu s podobným projektem v Dánsku je IZIP nejlepší. V roce 2008 by podle analýzy už měl zdravotnímu systému začít vydělávat – k takto optimistickému závěru však mají české pojišťovny rezervovaný postoj a vyžadují konkrétní data. „Z pohledu pojišťovny je problém v tom, že IZIP neposkytuje zpětné souhrnné informace a že zatím nebylo prokázáno, že tento systém přináší pojišťovnám přímé úspory,“ říká například mluvčí Králová.

Do nákladů na systém jsou v současnosti zahrnuty i odměny lékařům za záznamy, které každý z nich do IZIP zanese. Za zapsání informace dostávají několik korun (podle času, kdy tak učiní). Například OZP však tento systém odměňování zcela odmítá. „Bonifikace by měla být odvozena od počtu záznamů, který lékař před ošetřením pacienta prostuduje, a jaký celkový vliv na použitou léčbu to bude mít,“ popisuje představu OZP Ladislav Friedrich. ZPMV by zase chtěla zanesení záznamu do IZIP zahrnout mezi běžné lékařské výkony hrazené pojišťovnou.

Úspěch ve srovnání

Kromě ocenění v eHealth Impact study v roce 2006 získal IZIP vavříny i v roce 2005, kdy se stal jedním z pěti nejlepších světových projektů v rámci eHealth na World Summit Award. Obecně je oceňován za to, že je bezpečný, levný a efektivní. Jeho výjimečnost tkví například v tom, že umožňuje zapojení všech složek zdravotnického systému včetně lékárníků. Pochopitelně, ceny jsou irelevantní ve chvíli, kdy systém neplní svou funkci.

Certifikát za bezpečnost je důležitý i pro Česko. Tím, že v loňském roce testy zabezpečení prokázaly, že si IZIP zaslouží mezinárodně uznávanou značku Good Privacy, se potvrdilo, že data jsou v něm uložena se srovnatelnou bezpečností, jaká se vyžaduje třeba pro data bankovní.

Foto: Jan Šilpoch