Sám je biskupem teprve rok. Na funkci pražského arcibiskupa se proto litoměřický biskup Jan Baxant necítí. "Mé jméno se jistě objevilo nedopatřením," komentuje spekulace prelát. Pro Benedikta XVI však není neznámou tváří. Jen v uplynulém měsíci se ním setkal hned dvakrát: v Římě při soustředění biskupů a v Česku při papežově návštěvě.
Kardinál Vlk se letos na podzim chystá do důchodu. Když se spekuluje o jeho nástupcích, hovoří se i o vás. Říkají vám někteří věřící nebo kolegové, že byste měl být Vlkovým nástupcem právě vy?
Dovolte, abych se trochu pousmál. Jména možných nástupců jsou nepochybně dílem spekulativní tvořivosti lidí a mé jméno se tam jistě objevilo nedopatřením. Naštěstí se v Kristově církvi nepřijímá jen úřad, ale služba. Jsem římským biskupem pověřen službou v litoměřické diecézi a rád bych se jí s Boží pomocí věnoval tak dlouho, dokud si to bude Svatý otec přát. Přízeň některých věřících lidí i kolegů vždycky potěší, ale současně si připomínám biblické upozornění, že se chválili proroci falešní. Obliba a přízeň, stejně tak neobliba a nepřízeň vůči služebníku církve nesmí být pro dotyčného služebníka jediným životním vodítkem.
Jak si vysvětlujete, že jste mezi možnými kandidáty?
Promiňte, otázka kandidátů je v plné kompetenci apoštolského nuncia.
Jaké by byly vaše priority v čele církve?
Chci se pokoušet o provázání a hlubší propojení duchovních hodnot jednotlivých lidí. Všichni nějaké máme. Úsilí o dosažení Kristova pokoje, smíru a velkorysosti má být naší společnou ambicí. Jinak bychom se evangeliu zpronevěřili.
Jak hodnotíte působení kardinála Vlka? On sám sebe moc nepochválil, když pro církev nedokázal vybojovat majetkové narovnání, smlouvu s Vatikánem ani svatovítskou katedrálu...
Vůbec mi nepřísluší hodnotit téměř dvacetiletou biskupskou službu pana kardinála, když sám jsem biskupem ještě ani ne rok. Témata, která zmiňujete, jsou vážná a jsem přesvědčen, že pan kardinál v této věci učinil velmi mnoho. Tuším, že ho to stálo i nemálo bolestí. Nejsou to však jistě témata jediná, která by hýbala jeho srdcem i srdcem naším.
ČTĚTE TAKÉ: Nebyl jsem v roli arcibiskupa úspěšný, kaje se Vlk
Co se tedy panu kardinálovi povedlo?
Jak jsem mohl často pozorovat, pan kardinál s houževnatostí a neúnavností sobě vlastní se snažil o to, abychom se my, čeští katolíci, ujali odpovědnosti za své bližní a za věci veřejné vůbec, o to, abychom byli vzdělanými a zdravě sebevědomými křesťany a abychom byli více oddáni Bohu a obětavě druhým pomáhali, abych zmínil alespoň témata některá. Jak známo, nemusí se vždy všechno podařit a předpokládám, že by i pan kardinál se mnou souhlasil, že bojovat za církev se má i vkleče se sepjatýma rukama. Neúspěchy či úspěchy před lidmi mohou mít před Bohem totiž opačná znaménka.
Minulý víkend navštívil Česko papež Benedikt XVI. O čem jste spolu hovořili?
Měl jsem příležitost s ním promluvit. Hovor byl pochopitelně krátký, zato však velmi vřelý a přátelský. Navázali jsme na společný rozhovor, který jsme spolu měli před týdnem, když jsem pobýval v Římě na soustředění biskupů z celého světa. Zmínil jsem se o naší litoměřické diecézi, která mu připravila duchovní dárek modliteb a dobrých skutků. Svatého otce to viditelně dojalo a spontánně mi sdělil, že je to jeden z dárků nejkrásnějších, které zde dostává. Mluvili jsme spolu německy.
O kandidátce na arcibiskupa tedy řeč nebyla?
Jak už jsem řekl, to je záležitost nunciatury.
Zdá se, že na prezidenta Klause papež zapůsobil. Myslíte si, že návštěva přispěla ke zlepšení vztahů mezi státem a církví?
To zatím nemohu posoudit, ale jsem přesvědčen, že určitě přispěla ke zlepšení vztahů mezi lidmi vůbec. Vždyť vždycky, když se setkáte s milým a skromným člověkem, nemůže vás to nechat lhostejným. Jen si přeji, aby u toho zůstalo.
Foto: Luce Pařízková, facebook
