Místo návštěvy obchodů v proslulé Zlaté uličce prolézání kontejnerů se starým papírem, místo procházky po Starém Městě výlet do bývalé squatterské kolonie. V Praze se rozběhl netradiční projekt prohlídek, při kterých provázejí turisty městem bezdomovci. Jak nápad vznikl a kolik sil bylo potřeba na jeho realizaci, popisuje v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Katarina Chalupková, spoluautorka projektu nazvaného Pragulik. Spolu s dalšími dvěma studenty Fakulty humanitních studií UK s ním letos zvítězila v mezinárodní soutěži neziskových projektů Social Impact Awards.
Jak vůbec vznikl nápad, aby bezdomovci provázeli po městě turisty?
V průběhu soutěže Social Impact Awards (mezinárodní soutěž neziskových projektů - pozn. red.). Byli jsme na jejím slavnostním zahájení, nějak nás to tam napadlo, a tak jsme se rozhodli přihlásit a dál ten nápad rozpracovat.
Šlo o vaši originální myšlenku, nebo jste se inspirovali někde v zahraničí?
Napadlo nás to jako naše originální myšlenka. I když jsme ale zároveň tušili, že je vysoká pravděpodobnost, že už to někde funguje. Následně jsme zjistili, že je to tak třeba v Londýně, Hamburku, Norimberku a Kodani.
Jak byla dlouhá cesta od vítězství v soutěži k realizaci projektu?
Vyhlášení soutěže proběhlo letos v červnu a od té doby jsme na tom začali usilovně pracovat. Kontaktovali jsme organizace, které se zabývají bezdomoveckou otázkou v Praze, a požádali jsme je, aby nám buď sami vytipovali vhodné kandidáty na průvodce, nebo abychom v jejich organizaci mohli o našem projektu udělat přednášku. Tak se nám vytvořila skupinka kandidátů, se kterými jsme zahájili školení. Pak proběhly zkušební prohlídky a teď začínáme ostrý provoz.
V současné chvíli fungujete jako občanské sdružení. Jak jste sehnali finance na jeho rozjezd?
Šlo o naše finanční zdroje. Získali jsme stipendium tím, že jsme vyhráli veřejné hlasování v České republice.
Vraťme se ale k průvodcům. Nyní jich máte osm. Bylo těžké je mezi bezdomovci sehnat, nebo se naopak hlásilo hodně zájemců?
Přihlásilo se víc lidí. Ale tím, že museli absolvovat povinné školení a splnit ještě jiné požadavky, zůstalo osm průvodců, které máme teď.
Když mluvíte o požadavcích, co musela tato osmička splnit?
V principu jsme hledali lidi, kteří umějí zaujmout, mluvit, mají v sobě trošku exhibicionismu a hlavně chuť do toho projektu jít. Roli ale také hrálo, aby měli nějakou disciplínu.
Jeden z průvodců, Honza Badalec, pátrá po Praze po starých knihách. Mají i ostatní nějakou specializaci?
Dali jsme průvodcům v prohlídkách volnost. Nikomu jsme nenakazovali, že bude mít třeba Karlův most, a tak každý vykrystalizoval jinak. Honza Badalec je expert na antikvariáty, Chosé přes den mluví o svých zážitcích z dob totalitního režimu a má i noční prohlídku. Další slečna turisty vede do bývalé squatterské kolonie a vypráví, jak v Praze bydlela.Každá prohlídka je úplně jiná.
Honza Badalec turistům při honu za knížkami slibuje i "fárání", tedy hledání v popelnicích. Jaký to má ohlas? Vyzkoušel to někdo?
Zatím byli lidé Honzou nadšení. Jak jde po knížkách, jsou jeho cílem nejen antikvariáty, ale i kontejnery. "Fárání" si už v rámci zkušební prohlídky vyzkoušela naše kamarádka. A nasmála se, protože běžně se lidé v kontejnerech nehrabou.
Jak velký zájem je o prohlídky?
Zákazníci se přihlašují postupně. Nelze očekávat, že ze dne na den budeme mít plné všechny prohlídky. Ale zatím zájem je. Určitě tomu pomáhá, že se snažíme o nějaký marketing a mluví o nás média. Na to lidé reagují.
Do kdy budou prohlídky probíhat? Jde o dlouhodobý projekt?
Snažíme se o sociální podnik a rádi bychom tedy měli dlouhodobou činnost. To znamená, že teď poběží prohlídky s osmi průvodci, pak bychom to chtěli nějak změnit či uzpůsobit podle zájmu lidí.
Už máte představu, na co se chcete zaměřit?
Výzvou bude zimní provoz. Vedle toho ještě máme nějaké speciální akce, které zatím plánujeme. Pak jde spíš o nějaké vize. Součástí projektu byl i nápad, že bychom vybudovali kamennou prodejnu. Ale to je hudba budoucnosti, teď se orientujeme na rozjezd podniku jako takového.
Základní cena prohlídky je 200 korun, z toho polovina má jít přímo průvodci. Co se děje s druhou polovinou?
Druhá polovina částky jde na provoz naší organizace.
