Pod auto dopadají policejní rozbušky, venku stojí muž se samopalem. Křičí na vás a vy byste měli utíkat, ale nemůžete. V nohách totiž máte čtyřicet kilometrů chůze. Jste v pasti.
"Musím spát," říkám si, ale na chodbě omšelého hotýlku ve Vílanci u Jihlavy stále někdo dupe. Je krátce po půlnoci a mám tak hodinu do budíčku. A to ještě vím, na čem jsem. Skupina, která mě dostala na hrb, usnula s vědomím, že akce začíná až v šest. Že to byla lež, poznávají hned, jak jim do pokoje vtrhne pár zamaskovaných týpků, řvou na ně něco polsky o vstávání a jen tak v pyžamech je vytáhnou na chodbu. Pětici v různě barevných mundúrech zakuklenci srovnali u zdi jak fixky a já mám konečně chvilku se podívat, s kým mám tu čest.
O akci Past, do které se tihle lidi přihlásili přes facebook a prošli sítem vstupních rozhovorů, nevědí zhola nic. Jen obrysy ve smyslu, že si tu mají prověřit své schopnosti. Past je vlastně kurzem přežití. Prvním podnikem svého druhu, který nepořádá armáda v nějakém svém výcvikovém táboře.
Jak nepozorovaně proběhnout českou krajinou v pyžamu?
Co radí vojáci, aby ze sebe člověk nedělal snadný cíl?
Je podobný kurs užitečný, i když se nikdy nepodíváte do Afghánistánu nebo na Ukrajinu?
Umí průměrný Čech v lese rozdělat oheň, orientovat se, aby nezabloudil, nebo zabít, stáhnout a upéct na ohni králíka?
Proč se při útoku neschovat v autě, ale radši zdrhnout a kličkovat do lesa?
Jak probíhá kurs přežití, co si účastníci vyzkouší a co se o sobě mohou dozvědět, si přečtete v novém vydání časoipsu TÝDEN, které vychází v pondělí 26. května.
