Jak se poslanci dívají na <span>radar</span>? Odpověděla polovina

Zhruba polovina poslanců a senátorů odpověděla iniciativě Ne základnám na dotaz, jaký je jejich postoj k případné výstavbě amerického radaru v České republice. Z 281 zákonodárců se jich vyjádřilo 129, řekl novinářům mluvčí iniciativy Jan Tamáš.

"Pro nás je situace alarmující, dokazuje, jak si poslanci váží zájmů občanů," řekl v pátek novinářům mluvčí iniciativy Jan Tamáš.

V některé z brdských obcí bude iniciativa pořádat 20. října mezinárodní setkání odpůrců základen. Organizátoři očekávají zhruba 150 hostů ze zahraničí. Přijedou z Británie, Portugalska, Itálie, Španělska, Francie, Řecka, Maďarska, Švýcarska, Belgie, Německa, Švédska i ze zámoří, řekla Ivona Novomestská z iniciativy.

Zástupci iniciativy jednají i o účasti londýnského starosty Kena Livingstona a starosty Hirošimy Tadatošiho Akiby. Přesné místo setkání zástupci iniciativy neprozradili, Novomestská jen uvedla, že bude v sále pro 500 lidí. Má to být podle ní vyjádření solidarity s brdskými starosty.

V průzkumu mezi poslanci bylo 28 procent odpovědí pro radar a 67 procent proti. Tamáš však podotkl, že reagovala malá část zákonodárců ODS, jen jeden lidovec a nikdo ze Strany zelených.

Mezi senátory, kteří odpověděli, byl výsledek opačný. Pro radarovou základnu se z nich vyslovilo 67 procent a 26 procent bylo proti. V senátu má většinu ODS, která radar podporuje. "Výsledek je zcela v rozporu s tím, co si přejí občané naší země," řekl Tamáš.

Názor na to, zda by se o základně mělo konat referendum, získala iniciativa od 127 zákonodárců. Pro bylo 56 procent odpovědí, proti 43 procent.

Iniciativa a Liga starostů proti radaru také vydaly prohlášení, ve kterém výstavbu nových vojenských základen odmítají.

Česká vláda už s Američany o postavení protiraketové základny vyjednává. V Česku by měl stát radar ve vojenském újezdu u obce Míšov na Plzeňsku. Protiraketové střely mají být v Polsku.

Ilustrační foto: Jan Schejbal