Jak se z Pytlíka stane Pittlik a z Abd el-Azize Abdaláziz

Pokud se brněnská Vietnamka Tran Thi Minh Hien provdá za Wernera Pittlika z Hlučínska, bude z ní Minh Pittliková. Češi rádi počešťují jiné kultury a nyní to zkoušejí i na běžencích. O dějinách počešťování nyní vyšla unikátní publikace Jany Matúšové, kterou reportér TÝDNE doplnil v terénu.

Hroby na hřbitově v Ludgeřovicích na Hlučínsku nesou téměř výhradně poněmčená česká příjmení: Rodina Hawlikowa. Josef Kluczka. Rodina Kotterbova. Josef Tchurz. Kutschera. Emil Barabasch. Jan Pawellek. Czernik. Nawrath. Morawetz. Rzidky. Stojí tu stovky náhrobků, jména se ale často opakují, a to v německé i české podobě. Mnohokrát je třeba v žule vytesáno Placzek, kousek vedle však čtu i Plaček. Witassek i Vitásek, Kotzur i Kocur a nejvíce je snad Konečných i Konetznych, konečně i kameník, který nyní v Ludgeřovicích tesá jména mrtvých, se jmenuje Konetzny.

Politikaření se jmény a příjmeními odhaluje i nový výzkum pražské lingvistky Jany Matúšové vydaný knižně pod názvem Německá vlastní jména v češtině (Lidové noviny, Praha 2016), což je výjimečné dílo přinášející dosud neznámé prameny o násilném i dobrovolném poněmčování i o počešťování vlastních jmen. Kruppa, Hollesch, Kotzur, Jureczek, Janisch, Proczek, Tilleczková, Czernik, Pittlik... Čteme na hřbitově v sousedním Hlučíně. "Po druhé světové válce jsme zažívali obrovský tlak ze strany učitelů a úředníků, kteří byli do pohraničí posláni z vnitrozemí. Bratr se narodil jako Manfred, ale kantor se mu už na prvním stupni posmíval, že je to esesácké jméno," vypráví devětašedesátiletý Jiří Sonnek. Učitel dětem líčil hrůzy v koncentračních táborech a významně se přitom díval na Manfreda a další děti s německými jmény, kterým začali spolužáci nadávat do gestapáků. "Brácha tu šikanu nemohl vydržet a nechal se přejmenovat na Mojmíra." Po Pittlikovi zase vedení školy žádalo, aby se se stal Pytlíkem. Hlučínsko bylo totiž původně součástí českých zemích a mluvilo se zde téměř výhradně česky, v roce 1742 ovšem Vídeň tento kraj prohrála ve slezských válkách a pruské úřady začaly pozvolna česká jména poněmčovat.

Německo či Švédsko aktuálně řeší mnohem větší kulturně jazykový problém spojený s přepisy statisíců jmen a příjmení imigrantů. Dříve nebo později budou stejný úkol řešit i tuzemské matriky, které už na počešťování orientálních vlastních jmen připravila jazykovědkyně Miloslava Knappová, jejíž doporučení jsou mezi matrikáři svatá. Přepisy arabských jmen do češtiny jsou totiž úplná věda. "Arabština třeba nemá v písmu, podobně jako hebrejština, samohlásky," upozorňuje Knappová. Jedno a totéž slovo lze tedy podle arabského zápisu přepsat do češtiny různě, například časté jméno zapsané jen arabskými souhláskami "S-b-r" může znít v tuzemském občanském průkazu jako Sabir, Saber, Sabur i jinak. Policisté či matrikáři ale v jednání s proudy uprchlíků vycházejí především z přepisů jmen běženců do latinky, které učinili už turecké, řecké nebo makedonské úřady, jež ale leccos pořádně zkomolí.

Český úředník má při jednání s uprchlíky problém odlišit, co je rodné jméno a co je příjmení. Když se třeba někdo představí jako Tamer Sayed abd el-Azzem Ayad, těžko určí, že Tamer Sayed je jméno po otci, abd el-Azzem náboženské označení rodiny a Ayad znakem kmenové příslušnosti rodiny. Uprchlík jindy tvrdí, že jeho jméno bylo ve ztraceném pase přepsáno do latinky jako Abd el-Aziz, ve Velké Británie ho ale zapíšou Abdal Aziz, případně Abd-al-Azíz. Němcům spíše vyhovuje jednoslovný přepis Abdelaziz, přičemž Miloslava Knappová doporučuje jednoslovný český přepis ve shodě s výslovností - Abdulázíz. Takový běženec má ovšem nad novou podobou svého jména podobný pocit, jako když Günter Platschek z Hlučína dostal v roce 1949 pod tlakem úřadů nové jméno Vintíř Plaček.


* Jak se Češi přejmenovávali za války? A jak těsně po válce?

* Jako bylo s rodinou Slavíků, která za válka nesla příjmení Nachtigallové?

* Jak se z Fischerů stávali Fišerové a Rybáři?

* Jak drahé bylo tehdy přejmenování?

* Jak dnes české úřady počešťují vietnamská či arabská jména?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. ÚNORA 2016.