Sociální pnutí
Jak vzniká ghetto? Dluhy, lichváři a majitelé

Úvěrové podvody, nedbale provedená privatizace, sestěhování sociálně slabých lidí, převážně Romů na jedno místo - i takové mohou být průvodní znaky toho, jak v Česku vzniká ghetto. Na příkladu ústeckých Předlic to ve své nejnovější analýze popsala Agentura pro sociální začleňování.

Předlice zaplňují stránky tisku již nějaký čas. Lidé, kteří tam bydlí, žijí většinou v otřesných bytových podmínkách, které loni v září vyvrcholily sesutím části zdevastovaného domu. Jedna žena při něm zahynula, další se naštěstí podařilo zachránit.

Situace v Předlicích, kde bydlí většinou Romové, přitom do současného stavu zrála dlouhou dobu. "Prvopočátek je v okamžiku, kdy tam město začalo stěhovat víceméně pouze Romy a vytvářet tak ghetto," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel agentury Martin Šimáček.

Podle analýzy vypracované agenturou se to odehrálo v sedmdesátých letech, kdy se do čtvrti dostala významná skupina Romů, kteří tam byli cíleně přesunuti za účelem likvidace osad na Slovensku převážně z Hanušovců nad Topľou. Této skupině se dnes přezdívá "starousedlíci" a je respektována ostatními obyvateli Předlic i majoritní společností.

Další skupina Romů, označovaná jako "novousedlíci", se do této ústecké čtvrti dostala na přelomu 80. a 90. let. Byli mezi nimi například lidé ze Slovenska, jiných částí Ústí nad Labem, ale také z Moravy. Těm posledním se říká podle místa původu "Moraváci". Právě v tu dobu se Předlice staly převážně romskou čtvrtí, protože se lidé z majoritní společnosti začali stěhovat na nově zbudovaná sídliště.

"Naprosto klíčové jsou okamžiky dvou privatizačních vln v devadesátých letech," konstatoval Šimáček. Začala se bortit vlastnická struktura domů, kdy byty začali privatizovat především "Moraváci", a to i přes takzvané bílé koně, tedy nastrčené lidi. Město přitom podle agentury v privatizaci pokračovalo, i když vidělo, že to vede ke špatným výsledkům.

"Moraváci" spojovaní s trestnou činností, jichž se například "novousedlíci" báli, začali pronajímat byty za poměrně vysoké ceny ostatním lidem. O domy se ovšem nikdo nestaral, a tak začaly chátrat. "Proti prodejům 'Moravákům' se prý vzbouřily neziskové organizace (mimo jiné Člověk v tísni) a publikovaly větší množství článků a studií, ve kterých poukazovaly na to, že dosavadní způsob privatizace předlických domů dostává nájemníky do područí lichvářů, kteří nutí dívky k prostituci," konstatuje se v analýze.

Kvůli kritice byly byty ve druhé vlně podle analýzy prodány firmě Spobyt. Mělo to prý ovšem ještě další důvod - městský obvod měl v úmyslu prodat této firmě lukrativní domy v centru (tzv. zlatý fond), což se nelíbilo tamějším obyvatelům, kteří si chtěli domy koupit sami. "Aby byli nájemníci i konkurenční firmy umlčeny, dostala firma Spobyt jako jakési břemeno ještě Předlice," píší autoři analýzy.

Koncem roku 2008 se na scéně objevila další skupina, takzvaní "Královédvorští", která začala od starousedlíků i "Moraváků" skupovat předlické domy. Úvěry, za které je kupovala, prý ovšem nesplácela, takže se obydlí dostala do majetku banky a dále kvůli nedostatku péče chátrala.

V poslední době se sice objevila nová generace vlastníků, kteří se o domy začali starat. Většina domů však je nadále ve špatném stavu a majitelé se o ně nestarají nebo na opravy nemají peníze. Na konci roku 2012 tak bylo v takzvaných Nových Předlicích 35 bytových domů ve špatném technickém stavu, z toho bylo devět obydlených ve vlastnictví různých fyzických osob, u šesti jsou evidovány různé formy omezení vlastnických práv, například exekuce či dražební vyhláška.

Ke špatné péči majitelů o domy se ovšem přidružily i další problémy. Kromě nezaměstnanosti to byly i dluhy, do nichž tamní lidé kvůli nedostatku peněz či špatné finanční gramotnosti upadli, lichva, ale i rostoucí kriminalita. Tamní obyvatelé přitom mají jenom malou možnost úniku, nikdo jim totiž nový byt nepronajme.

Agentura přitom v rámci analýzy navrhla některé možnosti, jak situaci Předlic, případně dalších podobných oblastí řešit. "Naše hlavní požadavky směřují na stavební odbor, hygienickou stanici a orgány sociálně právní ochrany dětí," řekl Šimáček. První dvě instituce by podle agentury měly mimo jiné zpřísnit dohled, v případě nařízených exekucí na byt či dům pak zajistit, aby byly provedeny až po zajištění přístřeší vyklizovaným osobám. Sociálka by pak měla aktivněji postupovat při hledání řešení rodin s dětmi v nouzi, například jim pomoci informacemi o dostupném bydlení v obci.