Před pěti lety porazil Jiří Zlatuška na kandidátce Liberální reformní strany v senátních volbách kandidáta ODS. Loni zase i díky jeho uskupení Brno 2006 odešli občanští demokraté na brněnské radnici po 15 letech do opozice. Nyní má Zlatuška šanci stát se členem kabinetu, který vede Mirek Topolánek . Podle tisku jej hodlají zelení navrhnout do funkce ministra školství.
Jiří Zlatuška patří k zastáncům otevření vysokých škol všem zájemcům. Univerzity by podle něj měly více spolupracovat s praxí a průmyslem a ačkoliv současná koaliční smlouva nepočítá se školným, Zlatuška jeho zavedení nezavrhuje. "Jsem zastáncem školného... V budoucnu se bez něj kvůli dlouhodobé udržitelnosti systému terciárního vzdělávání neobejdeme," řekl před nedávnem v tisku. Střední školy mají podle Zlatušky stále více připravovat studenty na studium na školách vysokých, na základních školách pochválil přechod od "encyklopedického drilu" k "učení se učit".
O tom, že by někdejší rektor Masarykovy univerzity a současný děkan tamní fakulty informatiky mohl nahradit Danu Kuchtovou v ministerském křesle, se spekulovalo už po její demisi začátkem října. Jihomoravská organizace občanských demokratů ale před měsícem připomněla spor, který se Zlatuškou vede od loňských komunálních voleb. Dva její zastupitelé podali na Zlatušku žalobu na ochranu osobnosti kvůli výrokům o údajné korupci na radnici; soud zatím nerozhodl.
Předseda krajské organizace občanských demokratů na jižní Moravě Milan Venclík řekl, že nebude o podpoře Zlatušky vyjednávat, dokud se neomluví za "předvolební i povolební výpady a urážky". Zlatuška ale podotkl, že na jednání nebyl k omluvě vyzván. Šéf brněnské ODS Pavel Blažek pak dodal, že nominace ministra "záleží výlučně na premiérovi, který buď bude, nebo nebude respektovat zamítavé stanovisko regionální organizace".
Před vstupem do politiky působil Zlatuška, který je uznávaným odborníkem na informatiku, dlouhá léta na brněnské Masarykově univerzitě (MU). Vystudoval informatiku a kybernetiku na tamní přírodovědecké fakultě, působil v univerzitním ústavu výpočetní techniky. V roce 1994 zakládal Fakultu informatiky MU a byl jejím prvním děkanem. V květnu 1995 byl v sedmatřiceti letech jmenován profesorem, o tři roky později se na druhý pokus (kandidoval už v roce 1992) stal rektorem. V čele univerzity strávil Zlatuška dvě funkční období, odešel v roce 2004.
Během Zlatuškova působení v čele Masarykovy univerzity se škola stala jednou z nejdynamičtějších vzdělávacích institucí v zemi. Rostl počet fakult i studentů, rozběhla se stavba nového univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Celé univerzitní městečko pro 5000 studentů a 500 vysokoškolských pracovníků přijde na více než pět miliard korun a hotové má být příští rok. Na jeho financování se podílí město Brno a stát prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky.
Během pěti let v Senátu působil Zlatuška nejprve ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, od loňska je místopředsedou ústavně-právního výboru. Nedávno například předložil zákon, který má umožnit postihnout autory posudků ze znaleckých ústavů za křivé či špatné posudky. Spolu s ostatními členy Klubu otevřené demokracie před pár lety navrhoval rozšířit zákaz propagace komunismu i na názvy politických stran.
Od loňských komunálních voleb v Brně je Zlatuška také členem tamního zastupitelstva a zasedá v radě. Na brněnském magistrátu úzce spolupracuje se Stranou zelených. Společně ještě s KDU-ČSL jsou také v radniční koalici pod vedením ČSSD. Některé ze stěžejních bodů programu (například zrušení přesunu hlavního nádraží) se ale Zlatuškovi prosadit nepodařilo.
Jiří Zlatuška se narodil 15. září 1957 v Brně. Je rozvedený, má dvě dcery
Foto: archiv
