Nečasův poradce
Joch: Z hospodské rvačky se v Rumburku udělal rasismus

Napjatou situaci na severu Čech má na svědomí i nezodpovědné chování rumburského starosty, domnívá se premiérův poradce v oblasti lidských práv Roman Joch. Zatímco jinde se podařilo udržet situaci pod kontrolou, v Rumburku se z hospodské rvačky udělal rasistický problém, na kterém si chtěli místní sociální demokraté ohřát svoji polívčičku.

A proto je podle Jocha dobře, že Nečas se do zvířené situace nenechal mediálně zatáhnout. "To, co kritici premiérovi vytýkají, je přesně ten omyl, kterého se dopustili starosta Sykáček a poslanec Foldyna, když chtěli skórovat snadné politické body,” říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Nečasův poradce Roman Joch. "Byla by chyba nedržet se neutrálního přístupu státu ve smyslu 'padni komu padni' a 'rovný přístup ke všem'.”

Radil se s vámi Petr Nečas o tom, jak v otázce nepokojů na severu Čech postupovat?

S panem premiérem jsem o tom osobně nemluvil, ale samozřejmě velice intenzivně komunikuji s paní zmocněnkyní (pro lidská práva Monikou Šimůnkovou – pozn. red.) a její úřad vypracoval celkem podrobnou analýzu toho, co se stalo. Důležité je zdůraznit, že situace v jednotlivých městech Šluknovského výběžku je odlišná. Ty problémy nejsou stejné a také přístup starostů je odlišný.

V čem?

Tak v Novém Boru došlo k nejdrastičtějšímu případu – útoku mačetami na hosty baru. Přesto se tam situace nevyhrotila, žádný pokus o pogrom proti romské populaci nenastal, naopak tam demonstrovaly matky proti násilí. Druhý extrém je Rumburk, kde došlo k normální hospodské rvačce a udělala se z toho rasová problematika. Starosta Jaroslav Sykáček spolu s poslancem Jaroslavem Foldynou trochu nešťastně uspořádali demonstraci, kterou zneužili neonacisté. Takže tam se to starostovi vymklo z rukou. Teď bych mohl lacině skórovat, že oba dva jsou sociální demokraté, ale zdráhám se to použít, protože ta situace se nemá vyhrocovat, naopak se má uklidňovat.

Všímáte si ještě dalších odlišností v tom, jak to vypadá v jednotlivých obcích na severu Čech?

V obcích, které spolupracují s Agenturou pro sociální začleňování, což je třeba Jiříkov nebo Krásná Lípa, panuje mnohem lepší, klidnější situace než v těch, které se spolupráci vyhýbaly nebo z nějakého důvodu na ni nepřistoupily.

Pokud bychom napětí na Šluknovsku hodnotili jako výsledek něčího selhání, kdo se ho dopustil?

Prvním bylo selhání těch, kteří se dopustili prvních zločinů, což byl onen mačetový útok, nebo vůbec se dopouštějí kriminality obecně. To je prostě neodpustitelné. Ať už je člověk v jakékoli nouzi, vždycky má možnost nestát se zločincem. Selhaly ovšem i místní autority, především v Rumburku, kde se na protiromské vlně snažila místní správa získat sympatie, a tím pádem umožnila infiltraci neonacistů. A selhali samozřejmě i neonacisté, kteří se snaží lacině brojit proti Romům, a tak sami sebe legitimizovat v očích společnosti.

Co soudíte o kritice mířící na hlavu Petra Nečase, že do oblasti nevyjel a nepronesl žádné prohlášení odsuzující tamní neonacistické akce?

Je naprosto falešná a laciná, protože mediální prezentace před kamerami tuto situaci nevyřeší. Tady je naopak zapotřebí práce s lokální autoritou, se starosty, se zastupitelstvími, kterou můžou činit úředníci na úrovni vládní zmocněnkyně nebo Agentura. Ale nějaké teatrální předvádění úspěch nepřinese.

Starostové zase kritizují to, že když premiéra na problém už na jaře upozorňovali, nereagoval dost akčně...

Předem nikdy nelze odhadnout, co nastane. Celá ta situace na Šluknovsku nemá jeden spouštěcí moment, kterému by bylo lze možno zabránit. Někteří říkají, že to je způsobeno prohlubující se nezaměstnaností a chudobou, ale to je problém jak v celé republice, tak v celé Evropě. A z trendu hospodářské recese nelze dedukovat, že právě tam a teď to bude kulminovat. Tvrdit, že to někdo předpovídal, je domýšlivost.

Z trendu, který zapříčinili spekulanti s realitami, tedy vznik ghet, se ale problémy tušit daly...

To bych uznal, tento důvod. Ale umíte si ve svobodné společnosti představit nějaké pravomoci státu, které by lidem bránily nakupovat a pronajímat nemovitosti? Trend ghetoizace je naprosto nešťastný. Právě proto je nutné lidi z ghet vytahovat a snažit se je integrovat do společnosti. Ale pokud někdo takto spekuluje a koncentruje chudé do jednoho regionu, aniž došlo k porušování zákonů, tak stát vůči tomu nemůže zasáhnout.

Jak tedy radí premiérův poradce řešit aktuální problémy a zároveň jim do budoucna předcházet?

Uklidnit situaci a vynutit právo a pořádek. Přítomnost policie má být navýšena do té doby, než se situace zklidní. To je podmínka nutná, nicméně ne dostačující. A ta druhá – cíleně používat to, co se již osvědčilo, a to je Agentura. Tedy přesvědčit starosty, aby s ní mnohem více spolupracovali než doposud.

Starostové si stěžují, že jim chybějí pravomoci, nemohou rozhodovat o tom, kdo se jim do obce stěhuje. Měly by se jejich pravomoci posílit?

Ne. Chronickou chorobou státní správy je to, že jakmile se vyskytne nějaký společenský problém, tak začne volat "nemáme dostatečné pravomoci” a "chybí legislativa”. Ale oba výkřiky jsou falešné. Dát státní moci na komunální úrovni extrémní pravomoci rozhodovat, kdo kde smí nebo nesmí bydlet, by byl příšerný krok od svobodné společnosti. Problémy se nesmějí řešit restrikcí občanů, ale jednak lidi od kriminality odstrašit a jednak je vtahovat do společnosti.

V souvislosti s problémy na Šluknovsku se mluví o fatálním nedostatku sociálních pracovníků, kteří by právě toto dělali. Vy jste přitom coby konzervativec zastánce spíše redukce státní správy. Měl by se tedy počet sociálních pracovníků zvýšit, nebo ne?

Toto je teď aktuální problém, takže bych trochu vyhýbavě odpověděl, že část státních úředníků by měla být přesunuta právě na jeho řešení. Takže ano, navýšení státních úředníků, ale na úkor jiných aspektů státní správy, aby se celková úřednická armáda v naší zemi se nerozmnožila.