Eurokomisařka
Jourová: Svoboda vybojovaná sametovou revolucí není samozřejmá

Sametová revoluce přinesla před třiceti lety obyvatelům tehdejšího Československa svobodu a demokracii, kterou nelze brát jako nevratnou a zaručenou samozřejmost. Prohlásila to česká eurokomisařka Věra Jourová při zahájení výstavy fotografií, která v bruselském sídle Evropské komise připomíná výročí pádu komunismu v listopadu 1989.

Více než tři desítky velkoformátových černobílých snímků zachycují zlomové okamžiky z demonstrací na podzim 1989, ale i předcházející nepokoje během takzvaného Palachova týdne či následné nadšení z uvolnění poměrů a odchodu sovětských vojsk. Jejich autory jsou renomovaní fotografové Jan Šibík, Karel Cudlín, Petr Matička a další.

Podle Jourové je výstava příležitostí připomenout, že revoluce byla šancí zařadit se mezi svobodné a demokratické státy, kterou si lidé museli odpracovat. "Češi a Slováci pracovali velmi tvrdě, aby jejich země více prosperovala a byla šťastnější," řekla eurokomisařka, jejíž tým výstavu ve spolupráci s Českým centrem v Bruselu a unijními zastoupeními obou zemí připravil. Zároveň zdůraznila, že cestu do Evropské unie a NATO otevřely Česku a Slovensku západní státy, kterým oba národy vděčí za mnohé.

Jourová poznamenala, že třicet let po revoluci je česká společnost v mnoha směrech rozdělená a někteří lidé mají pocit, že jim svoboda nepřinesla příliš dobrého.

"Nebylo lehké zbavit se bolševiků. Ještě mnohem těžší je zbavit se bolševického myšlení," podotkla Jourová. Komisařka, která bude mít v nové unijní exekutivě jako místopředsedkyně na starosti evropské hodnoty, zdůraznila, že hodlá ochraňovat hodnoty, které byly v totalitním Československu nemyslitelné: aktivní občankou společnost, vládu práva, nezávislou justici či pluralitu médií.

Vernisáž po boku Jourové zahájil i její slovenský kolega Maroš Šefčovič, šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák a český velvyslanec při EU Jakub Dürr.

Výstava bude v přízemí hlavní budovy EK Berlaymont otevřena do 22. listopadu. Podobnou expozici chystá i Evropský parlament, v jehož bruselském sídle budou fotografie zachycující širší období od podpisu Charty 77 po revoluci k vidění od středy.