Dva měsíce byl v umělém spánku, minulý měsíc se vrátil domů z nemocnice. Příbramský podnikatel Jaroslav Starka podruhé přežil svou smrt. Před šesti lety na něj někdo jedenáctkrát vystřelil. O rok později strávil tři měsíce ve vazbě. Jak ho to změnilo?
Jak se teď cítíte?
Chodím o jedné berli, druhou jsem odložil. Třikrát týdně absolvuju dialýzu, čekám na novou ledvinu. Shodil jsem pětadvacet kilo, teď mám devadesát. Přišel jsem o svaly. Chodím občas na rotoped, rehabilituju. S posilováním si prý mám dát ještě pokoj. Ale na golf bych šel hned.
Hlídá vás i při golfu ochranka?
Pořád se mnou někdo jezdí a je ozbrojený.
Máte o sebe pořád strach?
Strach není to pravé slovo. Beru to, jak to je. Nikdy jsem neměl kolem domu ploty, ale po té střelbě jsem je postavil. A pořídil jsem si opancéřovaný vůz.
Jak se to dá zařídit?
První bylo audi, to jsem koupil v Německu, měli jich několik pro arabské šejky. A tuhle toyotu dělala česká firma Svos v Přelouči. Má silná skla (ukazuje pět centimetrů), tvrzený plášť, stála přes čtyři miliony. Základní verze stojí do dvojky, asi jedna sedm. Je to takový náklaďák, ale mám větší pocit bezpečí.
* O čem přemýšlel ve vězení a v nemocnici?
* Jaké jsou jeho největší životní chyby?
* Kolik má doma zbraní?
* Kde si vydělal na podnikání?
* Co dělají jeho děti a manželka?
* Jak čelil údajnému pokusu o uplácení?
* Kdy vrátí Dukle její vítězné poháry?
* Koho by poslal na detektor lži?
* Kolik bude žádat od státu za tříměsíční vazbu?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 20. června.
