Pověsti o tom, že každý správný Pražák pochází z Moravy, se nezakládají na pravdě. Více než polovina lidí v hlavním městě se tam totiž narodila a ti, kteří se přistěhovali, pocházejí nejčastěji ze Středočeského, Ústeckého a Jihočeského kraje. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu vycházející z předloňského sčítání lidu.
Praha se se svým více než polovičním podílem lidí žijících v místě svého rodiště umístila v horní polovině pomyslného žebříčku. Z něj vyplývá, že v obci, kde se narodili, žije v průměru 47,1 procenta obyvatel Česka. Nejčastěji se pak svého rodiště drží obyvatelé Zlínského a Moravskoslezského kraje. V prvním případě jich je 53 procent a ve druhém 51,5 procenta. Nejmenší podíl rodáků naopak žije v Karlovarském kraji, 38,8 procenta, a Středočeském kraji, 39,7 procenta.
Důvody jsou celkem logické. Praha má velkou nabídku práce a tamní rodáky nic nemotivuje ke stěhování do jiných oblastí. Výjimkou je právě Středočeský kraj, odkud mají poměrně dobrou dostupnost do zaměstnání. Ve Zlínském kraji se pak vysoký podíl lidí žijících v místě rodiště dá vysvětlit větší tradicí než například v Karlovarském či Ústeckém kraji a tím i vázaností na rodné místo. "V porovnání s celou Českou republikou byl tento podíl o 4,3 procentního bodu nižší, což má souvislost s procesem dosidlování v minulosti," míní například statistici z Ústeckého kraje.
Celkově jsou rodnému městu či obci věrnější muži než ženy. "Potvrzuje se tak tradice, že častěji ženy následují svého životního partnera," konstatovali statistici. Z věkového hlediska přirozeně bydlí v místě rodiště nejčastěji děti a v mnoha oblastech také senioři starší 65 let.
