Ministerstvo financí už nechystá žádné další kroky v kauze IPB. On-line deníku TÝDEN.CZ to sdělil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Definitivně tím končí případ, který se vlekl 12 let a stál státní kasu přibližně 200 miliard korun.
Padla poslední možnost, jak dostat před soud lidi, kteří v roce 2000 poskytli Československé obchodní bance (ČSOB) luxusní podmínky pro převzetí Investiční a Poštovní banky (IPB). Ministr financí Miroslav Kalousek sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ, že v kauze IPB nechystá žádné další kroky. S prohlášením přišel jen několik dní poté, co vyšlo najevo, že Nejvyšší státní zastupitelství definitivně odložilo trestní oznámení, které ministr podal před téměř rokem a půl.
Kalousek chtěl napadnout velkorysé státní garance, díky nimž si ČSOB po roce 2000 připsala k dobru 34 miliard korun. Původně chtěl pohnat před soud celý kabinet Miloše Zemana, nakonec poukázal jen na neznámého pachatele. Policisté a státní zástupci ovšem došli k závěru, že v případu, který přišel státní kasu až na 200 miliard korun, nespáchal zločin nikdo.
"Vyšetřování skončilo, zapomeňte," řekl Kalousek. "Podrobnosti jsme zveřejnili a předali orgánům činným v trestním řízení. Podle nich je všechno v pořádku. Co jiného s tím můžu dělat?" ptal se Kalousek.
Dvě kořisti
Už během měsíců následujících po převzetí IPB se ukázalo, že se ČSOB v roce 2000 dostala hned ke dvěma kořistem. Jednak k síti poboček a jejich klientům, a potom ke státním garancím. O více než deset let později pařížská arbitráž dospěla k závěru, že díky neomezeným státním garancím měla IPB v okamžiku prodeje kladnou hodnotu 34,2 miliardy korun, ačkoli se jí stát zbavil za korunu. Právě na tuto skutečnost upozornilo ministerstvo v únoru roku 2011 policii a přidalo i detaily.
"Bylo zřejmé, že privátní sféra (banka ČSOB - pozn. red.) předala státní moci scénář, jak postupovat. A stát postupoval přesně podle jejich návodu. Harmonogram, který předepsala soukromá firma, dodržovaly přesně na dny a hodiny vláda, Česká národní banka, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nucený správce a všichni jeli jak hodinky podle předem nastaveného scénáře. To jsme jednoznačně prokázali," řekl Kalousek.
Poté, co Kalousek podal trestní oznámení na neznámého pachatele, politici a odborníci soudili, že šlo o pouhé gesto. "Nejednalo se o formalitu, protože stát musel zaplatit víc, než bylo notifikováno. V okamžiku, kdy jsme se dověděli, že budeme platit víc než 150 miliard korun, museli jsme jednat. Fungujeme jako zástupci daňového poplatníka, jako zástupci poškozeného, proto jsme museli konat," dodal Kalousek.
Ministerstvo si v kauze IPB dokonce stěžovalo na postup Vrchního státního zastupitelství v Praze. Případem se na podnět ministerstva zabývalo Nejvyšší státní zastupitelství. Nic ovšem nezvrátilo.
"Nejvyšší zastupitelství se ztotožnilo s postupem vrchního zastupitelství, které trestní oznámení ministerstva financí po provedeném vyhodnocení odložilo bez dalších opatření. Lze tedy říct, že nedošlo k porušení zákonných ustanovení zákona o státní podpoře a nedošlo k porušení ani rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise," uvedla mluvčí nejvyššího zastupitelství Helena Markusová.
