Šestinásobný vítěz Rallye Paříž-Dakar Karel Loprais má na konci měsíce nastoupit na ministerstvo dopravy jako zmocněnec pro bezpečnost na silnicích. Dvaašedesátiletému závodníkovi se sice nelíbí již schválené snížení trestů, například za telefonování při jízdě, opětovné změny ovšem nechystá. "Ať v tom není guláš," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ. Sám se hodlá zabývat především osvětou.
Ministr dopravy mluvil o tom, že budete mít na starosti bezpečnost na silnicích. Co by ji podle vás pomohlo zlepšit?
Tak je to celá řada konkrétních věcí, které se dají zlepšit. Tím nejdůležitějším ovšem je, a z toho plyne drtivá většina tragických dopravních nehod, slušnost a ohleduplnost. Žádný řidič není na silnici sám. Pokud například sednu za volant opilý nebo jedu nad povolenou rychlost, neohrožuji jen sebe, ale i ostatní. To je potřeba si uvědomit.
Někteří poslanci a policisté mluví o tom, že by nebylo od věci zakázat vedle telefonování při řízení i kouření cigaret. Myslíte si, že takový krok by byl vhodný?
Všechno, co se děje mimo řízení vozidla, odvádí pozornost řidiče od samotného řízení. Oklepávání cigarety, jídlo, telefonování. Nejhorší je, když vám potom něco při jízdě spadne na zem a vy to začnete instinktivně hledat. Už od 1. srpna bude však například telefonování trestáno jen dvěma body místo tří. A právě proto, že nás čekají od srpna nová pravidla, nic bych teď neměnil, ať v tom nemáme guláš. Absolutní prioritou, a to jsem řekl již v úvodu, je slušnost a ohleduplnost a z hlediska Poradního sboru ministra a BESIP bych se rád zaměřil na osvětu nejen nových pravidel v silničním provozu, ale také zkrátka na zodpovědnost každého z nás.
Veřejnost si vaše jméno spojuje především s motoristickým sportem a rychlou jízdou. Jaký jste řidič v civilu? Jezdíte vždy podle předpisů a nepřekračujete rychlost, nebo vám občas "ztěžkne noha na plynu"?
Málokdo mi to uvěří, ale asi právě proto, že jsem drtivou většinu své závodní kariéry jezdil rychle, na silnicích si užívám. Určitě znáte z filmu výrok pana Hrušínského "Kochám se". Noha na plynu mi ztěžkne stejně jako každému z nás. Nikdy ovšem nehazarduji. To nemám rád. V obci rychlost nepřekračuji a mám všechny body.
Jste mnohonásobný vítěz Rallye Paříž-Dakar. Čím se nyní zabýváte? (Myslím mimo nabídku ministerstva.)
Tak já jsem již v důchodovém věku, nicméně můj synovec velmi úspěšně závodí a pokračuje tak v tradici. Jinak s Loprais týmem jezdím po různých akcích, v dílně stavíme dvě závodní tatrovky, poněvadž nás čeká Silkway rallye (Hedvábná stezka) a Dakar. Na to se velmi těším a budu klukům držet palce. Teď v Polsku jednu z nich testujeme. Jsem neustále aktivní, volant mě zkrátka neopustí nikdy.
Jakou jste při svých závodech zažil nejkurióznější nehodu? Šlo vám někdy o život i na tuzemských silnicích?
Tak asi to bylo v roce 2003 při Rallye Dakar, kde jsme s Tatrou udělali šest kotrmelců. Vypadalo to hrozně. Když stavíme závodní auto, tak mimo jiné klademe velký důraz na bezpečnost. Jsem rád, že se nikomu nic z posádky nestalo, jen u mě to odnesla zlomenina obratle. Kuriózní je, že jsme auto dostali domů až 4 měsíce po závodě, a navíc totálně vybrané. Jinak na tuzemských silnicích mi nikdy primárně o život nešlo. Když mě ale předjíždí nějaký agresivní ňouma, říkám si, jestli mu to stojí za to, ohrožovat tolik lidí a hazardovat sám se sebou.
České a moravské silnice jsou v hrozném stavu. Můžete je srovnat s těmi africkými? Samozřejmě nemyslím pouštní závodní trasy, ale například komunikace ve větších městech.
Srovnávat samozřejmě můžu. Stačí jedna věta. Africké silnice jsou stejné jako u nás.
