Čtením obžaloby, výslechem obžalovaného a prvních svědků začalo u Obvodního soudu pro Prahu 7 hlavní líčení s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Františkem Dohnalem. Státní zástupce mu klade za vinu, že od nástupu do funkce využíval nepřiměřeně luxusní byty a tím způsobil státu škodu ve výši minimálně 1,1 milionu korun.
Dohnalovi, který obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku odmítá, hrozí v případě prokázání viny šest měsíců až pět let vězení nebo peněžitý trest. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu považuje kauzu za politickou.
Šéf úřadu má podle zákona od státu nárok na přiměřené bydlení. Dohnal si podle žalobce Pavla Poláka vybral po svém jmenování v roce 2005 pětipokojový byt v Americké ulici v Praze 2, v roce 2007 ho pak vyměnil za dva byty v Chrudimské ulici v Praze 3. Nejvyšší kontrolního úřadu za tyto nemovitosti platil skoro 76 tisíc korun měsíčně. Podle státního zástupce nájemné převyšovalo přiměřenou částku, a prezident NKÚ tak nehospodárně využíval státní peníze.
Rozhodoval někdo jiný
Dohnal uvedl, že nerozhodoval, kolik finančních prostředků se na jeho bydlení vynaloží. Částku prý projednalo a schválilo kolegium NKÚ ještě před jeho příchodem do funkce.
Rozpočet následně schvalovala Poslanecká sněmovna. Samotný výběr bytů pak podle něj měla na starosti hospodářská správa úřadu. Dohnalovým kritériem prý bylo pouze to, aby se do něj vešla pětičlenná rodina. Od srpna 2009 již státní byty nevyužívá, nájemné si platí sám.
Prezident úřadu zopakoval, že za jeho obviněním stojí snaha vytvořit na něj psychický nátlak, aby odstoupil z funkce. Trestní oznámení podle něj následovala poté, co odmítl do kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu členy KSČM a sociální demokracie. Některým politickým představitelům se prý také nelíbily jím navržené kontroly vynakládání prostředků při mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci či na české předsednictví Evropské unii.
Svědci z hospodářské správy potvrdili, že byty pro prezidenta vybírali oni na základě vyčleněných prostředků. Při výběru zvažovali lokalitu, dopravní dostupnost, bezpečnost a zda má nemovitost místo k parkování. Cena za nemovitosti podle nich nikdy nepřesáhla peníze určené rozpočtem. Na nákup domu, který by úřadu později zůstal, neměl v té době podle nich NKÚ peníze. Ubytovat prezidenta do státního bytu nezvažovali.
Politický podtext?
Dohnalův právník Václav Vlk je s dosavadním průběhem procesu spokojen. "Myslím si, že se jasně ukazuje, že celá věc má politický podtext. Soud je velmi seriózní, pan prezident jasně vysvětlil, jak se věci mají," řekl po skončení jednání novinářům. Dohnala podle něj hlavně mrzí, že se věc nepřímo dotýká i činnosti úřadu.
Nejvyšší kontrolní úřad měl podle advokáta omezené možnosti, od koho si byty pronajímat. "Není dobré, aby měl v užívání jakýkoli majetek někoho, koho může kontrolovat," uvedl Vlk. Podle něj to znamená některé státní složky, obce či soukromé osoby, které získávají státní dotace. Dohnal pak před soudem prohlásil, že by takové jednání mohlo být považováno za korupční.
K částce, kterou NKÚ za nemovitosti platil, se právník zatím nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že cena byla nižší, než mohla být. Dohnal uvedl, že se mu nejevila nepřiměřená v porovnání s bydlením dalších ústavních činitelů, kteří na něj mají nárok. Důkazy chce předložit na dalším jednání, které soudkyně Iva Fialová nařídila na 13. prosince.
Protikorupční policie podezírá šéfa NKÚ také z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Prověřuje ho kvůli tomu, že podle ní odmítl vydat kontrolnímu orgánu sněmovny podklady pro audit hospodaření úřadu. Dohnal čelí i trestnímu oznámení kvůli zpronevěře. Předseda kontrolního výboru sněmovny Vojtěch Filip ho podal proto, že podle něj prezident úřadu hradil ze státních peněz služební cesty i pro svou manželku.
