Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebude moci vyslechnout členy někdejší sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie kvůli únikům údajů z takzvané Šlachtovy zprávy. Sněmovna v pátek poslance mlčenlivosti nezprostila. Bývalí členové komise opět zdůraznili, že od nich informace nepocházely. Některé se podle nich objevily v médiích dříve, než je dostali oni sami.
Podnět k prověření úniků údajů z takzvané zprávy bývalého ředitele někdejšího protimafiánského útvaru Roberta Šlachty do některých médií dala loni Nejvyššímu státnímu zastupitelství a inspekci sama komise. GIBS se na Poslaneckou sněmovnu obrátila, jak potvrdil její předseda Jan Hamáček (ČSSD) na podnět státního zastupitelství. Chtěla také vyslechnout pět sněmovních úředníků a dva odborné analytiky, kteří měli v dolní komoře k dokumentu přístup.
Někdejší předseda komise Pavel Blažek (ODS) řekl, že je evidentní, že úniky mohly být jen ze strany orgánů činných v trestním řízení. Zpráva, kterou Blažek označil za soubor útržků z různých policejních spisů, existuje podle něho ve třech vyhotoveních, komise měla jedno. Rovněž místopředseda Martin Lank (Realisté) podotkl, že úniky je třeba hledat jinde než u komise.
"Státní zastupitelství si dovolilo neuvěřitelnou nehoráznost," prohlásil k žádosti GIBS předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Rovněž Marek Benda (ODS) označil zbavení mlčenlivosti za nemožné. Vyšetřovací komise je vrcholný orgán parlamentu a státní zastupitelství není nadřazené všem mocím, jak uvedl. Podle Zdeňka Ondráčka (KSČM), který v komisi zasedal, měly orgány v trestním řízení prověřit úniky hned.
Proti zproštění mlčenlivosti se postavil i místopředseda sněmovny a člen komise Jan Bartošek (KDU-ČSL). "Vznikne bludný kruh, ze kterého nebude cesta ven," řekl. Pochyby vyjádřil rovněž Bronislav Schwarz (ANO), mluvil o nestandardním postupu. Člen komise Daniel Korte (TOP 09) uvedl, že by stejně s odvoláním na ústavu před inspekcí vypovídat odmítl.
Sněmovna přijala 132 hlasy ze 143 přítomných poslanců na Hamáčkův návrh usnesení, v němž nesouhlasila se zproštěním mlčenlivosti lidí, kteří měli ve Sněmovně k takzvané Šlachtově zprávě přístup. Proti nebyl nikdo. Inspekce žádala také o poskytnutí kopie zprávy. K této žádosti se dolní komora nevyjádřila.
