Použít chemii jsem nařídil, musel jsem, brání se ředitel Šumavy

Domácí
6. 5. 2011 15:52
Národní park Šumava.
Národní park Šumava.

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský přiznává, že nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod včetně použití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky, ačkoliv je jejich použití v parku zakázáno a neměl k tomu udělenou výjimku. Ráno řekl, že bude pátrat po viníkovi, pak odvolal vedoucího oddělení státní správy, který použití biocidů nepovolil.

"I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku kvůli přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci, tak abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů," uvedl Stráský v prohlášení.

Biocidy se v boji s kůrovcem v Národním parku a CHKO Šumava podle něj užívají každoročně a standardně. Pro jejich aplikaci je nutno žádat o výjimku státní správu NP a CHKO Šumava a rozhoduje se ve správním řízení, popsal. Ve správním řízení, které poprvé započalo v lednu, ale podle něj docházelo k časovým průtahům. Podle informací bylo ukončeno a začalo znovu koncem března.

Stráský prý vydal pokyn, aby biocidy na lapáky byly použity v nezbytně nutné míře a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky dosud nebylo ukončeno.

Šéf šumavského národního parku Jan Stráský.K dnešnímu dni je podle Stráského tvrzení v rezervaci instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž zhruba pětina byla ošetřena biocidy. Své jednání omlouvá i tím, že "výhodou těchto lapáků" před klasickými je minimalizace kácení zdravých stromů pro tvorbu dalších sérií lapáků, tedy pokácených smrků, pod jejichž kůru se lýkožrouti vábí feromony. Následně se včas musejí z lesa odvézt.

"Je pravda, že používaný insekticid - vaztak - není selektivní, a proto je možné, že se jím může zahubit i jiný hmyz. Nicméně k tomu zpravidla nedochází, a to proto, že lapáky jsou navnazeny feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu nejsou těmito feromony na lapáky lákány," tvrdí Stráský. Ekologové bijí ale na poplach, že s lýkožrouty zahynou tisíce vzácných živočišných druhů. I to mělo prokázat či vyvrátit správní řízení, na jehož výsledky ředitel parku nečekal.

Otrávené lapáky a trojnožky byly podle Stráského náměstka Jiřího Mánka instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón umisťovány nebyly. Situaci na místě zkoumá Česká inspekce životního prostředí. Nálezy musí zkonfrontovat s danými plány péče. K výsledku by se měla dobrat do 30 dnů od podání podnětu. Parku hrozí sankce do milionu korun.

Na používání chemie v parku upozornilo ve čtvrtek Hnutí Duha, které dalo před týdnem podnět k šetření ČIŽP.

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ