Bývalý poslanec a hejtman Středočeského kraje David Rath podal žalobu na stát kvůli období, kdy byl ve vazbě a které později Ústavní soud (ÚS) označil jako protiprávní. Chce odškodnění například za údajně ponižující zacházení, když ho eskorta přiváděla k soudu v jeho kauze v poutech, a za zákaz vycestování z Česka. Ministerstvo spravedlnosti mu nedávno přiznalo zhruba 19 tisíc za právní služby, Rath se ale v předchozích týdnech obrátil na soud s žalobou obsahující původní obsáhlejší nárok.
Žalobu má na stole Obvodní soud pro Prahu 2. Rath požaduje po státu zastoupeném ministerstvem spravedlnosti 30 tisíc korun za "ponižující a dehonestující zacházení projevující se v poutání při eskortě", 24 tisíc za nezákonné rozhodnutí o zákazu vycestování z Česka a tisíc jako náhradu ušlého zisku kvůli nařízené povinnosti dostavovat se k probačnímu úředníkovi.
Závěrečnou položkou je 25.833 koruny za "náklady vynaložené na zrušení nezákonných rozhodnutí o prodloužení vazby". Původně chtěl za právní služby 45.254, ministerstvo spravedlnosti ale minulý týden rozhodlo o vyplacení 19.421. Ostatní nároky úřad neuznal, například kvůli promlčení.
Protiprávně vězněn
Ratha zadržela policie v květnu 2012 a soud ho poslal do vazby, odkud byl propuštěn v listopadu 2013. Soud kauzu projednává od srpna 2013. ÚS loni v lednu rozhodl, že Rath byl ve vazbě nejméně od června 2013 protiprávně. Ministerstvo nižší částku u nákladů vysvětlilo mimo jiné tím, že je Rath prý měl uplatňovat přímo před ÚS.
Rath je obžalovaný s 10 lidmi z korupce při veřejných zakázkách ve Středočeském kraji. Krajský soud v Praze tento týden rozdal první tresty devíti lidem od pěti let do 7,5 roku vězení a tři podmíněné tresty. Soud případ letos rozdělil kvůli průtahům do dvou částí - Ratha a další obžalovanou Luciu Novanskou projednává zvlášť. Termíny jsou zatím nařízené do května.
Rath se obrátil s žalobou na soud poté, kdy nejdřív žádal bez patřičného úspěchu ministerstvo. Podobně postupovali nedávno například také tři bývalí poslanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, které policie v roce 2013 obvinila v kauze bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové. Kromě trestního stíhání strávili zhruba měsíc ve vazbě. Žalobci je podezírali z přijetí finančně zajímavých pozic v podnicích se státní účastí výměnou za to, že se vzdají poslaneckého mandátu, a umožní tak schválení tzv. stabilizačního balíčku vlády. Nejvyšší soud (NS) ale dospěl k závěru, že jsou kvůli poslanecké indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je trestně stíhat.
Žádá zadostiučinění...
Trojice se koncem března dohodla s ministerstvem spravedlnosti na smíru. Úřad je odškodní částkami od 507 tisíc do 847 tisíc korun a uveřejní omluvu. Mezi částkou zatím uznanou Rathovi a dohodou exposlanců je značný rozdíl, který je daný zejména tím, že se jedná o zcela odlišné případy a rozdílné jsou také původní nároky. Rath žádá přes sto tisíc, zatímco bývalí poslanci chtěli celkem zhruba 9,5 milionu. Jejich nárok se týkal nejen vazby, ale také samotného trestního stíhání, přičemž Rathovo stíhání soud již dříve potvrdil jako v souladu se zákonem.
Rath se kromě žaloby na stát domáhá také zadostiučinění od soudce Roberta Pacovského, který jeho případ projednává. U pražského městského soudu je od roku 2013 žaloba za to, že soudce nechal média před hlavním líčením fotografovat spis, na jehož listech byly osobní údaje obžalovaných. Soud za to pak dostal pokutu. Rath žádá 98.500 korun a Pacovského omluvný text zveřejněný na zpravodajském serveru České tiskové kanceláře ČeskéNoviny.cz a také na iDnes.cz a Novinky.cz. Soud zatím termín jednání neurčil, donedávna se totiž podle informací řešil spor o její doplnění.
Trestní stíhání Ratha se týká údajné korupce při stavebních a zdravotnických tendrech. Podle vyšetřovatelů bral úplatky. Hrozí mu až 12 let vězení. Rath obžalobu odmítá. Podle něj nebylo možné veřejné zakázky ovlivňovat, protože byly pod vícenásobnou kontrolou.