Sčítání lidu by mohlo být podstatně jednodušší, kdyby se zavedly takzvané registry, které by na jednom místě shromažďovaly údaje například o domech a bytech. V současné době je využívají mimo jiné ve Skandinávii, kde lidé sčítání nemusejí vůbec zaznamenat.
"Všechny údaje za ně totiž vyplní statistici z administrativních zdrojů," uvedl místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Stanislav Drápal.
Skandinávské země tento systém poprvé využily při sčítání v roce 2001. Při současném sčítání jej pak zopakovaly. "Údaje o obyvatelích, jejich ekonomické aktivitě či vzdělání jsou čerpány z příslušných zdrojů dat," řekl Drápal. Těmi jsou jak již zmíněné registry, tak jiné centralizované databáze obsahující předem dané údaje o celé populaci. Lidé pak nejsou sčítáním vůbec zatěžováni. "Na druhou stranu je třeba říci, že například finský statistický úřad si bude na vzorku 35 tisíc lidí i po sčítání ověřovat, zda údaje z registrů odpovídají údajům, které by poskytli lidé," řekl Drápal.
Registry při současném sčítání využívá zčásti i ČSÚ. To se týká například registru sčítacích obvodů, ze kterého statistici čerpali údaje o domech získané při sčítání v roce 2001. Tyto údaje pak již byly ve formuláři předem vyplněné. "Dále byl využit informační systém evidence obyvatel spravovaný ministerstvem vnitra," řekl Drápal. Z něj byly vyplněny informace na sčítacím formuláři osob. Získaná data ovšem zatím ukazují, že se informace z evidence zčásti míjejí se skutečností. Postupovalo se totiž podle dat o trvalém bydlišti, zatímco řada lidí má skutečné bydliště někde jinde.
Při příštím sčítání by statistikům mohly pomoci čtyři základní registry státní správy. Konkrétně se jedná o registr obyvatel, ve kterém mají být údaje o lidech žijících v České republice, registr osob, v němž mají být data o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách a státních a místních úřadech, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností, který se mimo jiné soustředí na vedení údajů o agendě státních úřadů. Registry by měly být spuštěny v příštím roce. K dispozici je i mnoho dalších dat, která však bohužel nejsou vedena centrálně. "Například stavební úřady mají údaje o domech a bytech, ale ty jsou v podobě tlustých papírových fasciklů, které jsou uloženy na příslušném stavebním úřadu," řekl Drápal.
Méně informací od občanů
Při příštím sčítání by tak mohl Český statistický úřad zjišťovat od lidí mnohem méně informací. Pokud by se podařilo vybudovat i další centrální databáze, mohlo by se navíc obejít bez jejich účasti úplně. "Mohly by se vyřadit otázky, které nejsou povinné z hlediska evropského, a nechat tam ty, které by byly vyplňovány z administrativních zdrojů," řekl Drápal. Zjištěné údaje by se pak mohly doplnit dotazováním u vybrané části obyvatel. Informace by podle něj ovšem byly značně omezené a nemohly by z nich čerpat při svém rozvoji například obce. Navíc by nebyla získaná data k dispozici k určitému dni. Registry totiž mají rozdílnou frekvenci vyplňování.
Zřízení a využívání dalších registrů má i několik zádrhelů. Především by to kladlo větší zátěž na instituce, které by musely data vyplňovat, například na školy. Mnohem větší důraz by musel být kladen i na bezpečnost databází. "Když někde shromáždíte data, tak vytváříte riziko jejich úniku a zneužití," řekl Drápal. Protesty by to zřejmě vyvolalo i u mnoha lidí, kteří by nesouhlasili s tím, aby i nich úřady vedly centrálně další údaje.
Sčítání lidu se v České republice koná jednou za deset let. Letos byl stanoven jeho termín na půlnoc z 25. na 26. března. Vyplněné formuláře musejí lidé odevzdat do 14. dubna.
