Státní pozemkový úřad neměl podle právní zástupkyně benediktinů důvod, aby odmítl restituční nárok Benediktinského opatství svatého Václava v Broumově na vydání pozemků na Broumovsku. Advokátka Alena Štumpfová to uvedla u Krajského soudu v Hradci Králové, který začal projednávat první z dosud čtyř podaných žalob benediktinů proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj. Naopak Státní pozemkový úřad navrhl zamítnutí žaloby.
Podle Štumpfové pozemkový úřad rozhodl na základě opisu výměru ministerstva zemědělství. "My tvrdíme, že se jednalo pouze o koncept, který se nikdy nestal rozhodnutím, a předkládáme o tom důkaz," řekla Štumpfová. Právní zástupkyně pozemkového úřadu Šárka Lindovská však řekla, že úřad zajistil doklady, které možnost vydání pozemků zpochybňovaly, například opis výnosu ministerstva zemědělství, jímž ministerstvo rozhodlo o konfiskaci majetku.
Sporný výměr ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946 tvrdí, že někteří broumovští benediktini za války spolupracovali s nacisty, a proto stát majetek zabavil podle Benešových dekretů. "K tomu se nebudu vyjadřovat. Nemusíme se obsahem něčeho, co nebylo vydáno, vůbec zabývat. Můj osobní názor je, že to bylo svinstvo. Byla zjitřená doba, příležitost získat majetek," řekla Štumpfová.
Štumpfová také tvrdí, že od prosince 1946 Zemský národní výbor v Praze rozhodl o tom, že žádný církevní majetek nepodléhá konfiskaci podle Benešových dekretů. O zastavení konfiskace majetku církevních subjektů podle ní rozhodla v prosinci 1946 také vláda.
Projednávaná žaloba se týká dvou parcel u Heřmánkovic na Broumovsku. Soudce hradeckého soudu Jan Fifka uvedl, že soud bude během čtvrtka číst listinné důkazy, pak jednání odročí na další termín.
Pozemkový úřad letos v lednu oznámil, že benediktinům odmítl vydat více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku, které benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945. Nemovitosti se podle úřadu nestaly předmětem majetkové křivdy. Benediktinský klášter pozbyl část zemědělského majetku podle úřadu v dubnu 1919 při první pozemkové reformě, o další část přišel v červnu 1945 při konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
