Vyšší teploty, sucho i změny sněhových a dešťových srážek proměňují nejvyšší partie Krkonoš. Nízké trávníky ustupují keřům a vyšším rostlinám, což může ohrozit vzácné chladnomilné druhy. Správa KRNAP proto testuje možnosti aktivní ochrany tundry.
Na hřebenech Krkonoš ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, vysokých trav a bylin. Jedním takovým místem je Studniční hora, kde správci Krkonošského národního parku (KRNAP) změny dlouhodobě sledují a hledají odpověď na otázku, kde těmto změnám nechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout. Jednou z možností může být pastva. Zarůstání tundry souvisí i s měnícími se klimatickými podmínkami, řekl dnes mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Na vrcholu Studniční hory v nadmořské výšce kolem 1550 metrů se rozšiřuje na úkor vzácné chladnomilné flóry hlavně borovice kleč a vřes. Běžně nepřístupnou oblast správci parku sledují téměř 20 let.
"Dlouhodobá sledování potvrzují postupné změny ve složení a rozšíření jednotlivých druhů rostlin. V posledních deseti let se změny urychlují, vidět je to tady zejména na kleči," řekl Drahný.
Arkto-alpínská tundra patří mezi přírodní poklady národního parku. V Krkonoších má tři podoby, nejvýše je lišejníková, níže travnatá a ještě více dole, v ledovcových karech, je zóna květnaté tundry. Pod drobnohledem je především "travnatá" tundra, kde se kvůli dopadům klimatické změny začal křehký svět tundry rychleji měnit.
"Nejde pouze o to, že hřebeny budou vypadat trochu jinak. Zarůstání může znamenat úbytek prostoru pro druhy, které jsou vázané na otevřená stanoviště, z nichž mnohé jsou předměty ochrany KRNAP dle platných Zásad péče. U některých velmi vzácných rostlin proto může být změna vegetace skutečným problémem," uvedl botanik Správy KRNAP Stanislav Březina.
Změny v tundře odborníci sledují s obavami hlavně z důvodů zvyšujících se teplot, přibývajících teplých až tropických dnů, sílícího sucha, úbytku sněhových srážek i změn charakteru a rozložení dešťových srážek.
Podle vědců je více než polovina endemických druhů Krkonoš v ohrožení. Jednou z nejčastěji uváděných příčin je právě expanze konkurenčně silnějších rostlin, borovice kleče, vřesu, borůvky a různých travin. Správa KRNAP proto testuje opatření na místech, jako je Studniční hora nad Pecí pod Sněžkou, kde ústup vzácných druhů hrozí. "V letech 2025 a 2026 například probíhala pilotní managementová opatření na šesti lokalitách zaměřená na ochranu endemického všivce krkonošského," sdělil Drahný.
Odborníci chtějí především potvrdit, zda jednoduchá opatření jako občasná pastva nebo seč zmírňují negativní vliv klimatické změny na vybrané horské rostliny i v Krkonoších, jako se to prokázalo ve sledovaných zahraničních horách. "Cílem je shromáždit dostatek informací pro zodpovědné rozhodování kde a v jakém rozsahu je v tundře v příštích letech aktivními zásahy podporovat. Jednou z možností je občasná pastva," dodal Drahný.
Uměle vysázenou kleč na hřebenech hor správci KRNAP na vybraných místech od 90. let minulého století prořezávají. Kleč byla na hřebenech vysazována od konce 19. století, mimo jiné aby nahradila dříve vykácené porosty a zabránila sesuvům půdy.
