Nejvyšší soud se musí znovu zabývat kauzou knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Původně ji vrátil státnímu zastupitelství k došetření. Všichni tři obvinění muži a nakladatelství Guidemedia ale uspěli s ústavními stížnostmi. Po středě je znovu v platnosti rozhodnutí o jejich zproštění obžaloby a Nejvyšší soud opětovně projedná nesouhlasné dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Jeden z aktérů kauzy Pavel Kamas nález přivítal. Vydavatelství, které se na problematiku nacismu nebo Židů zaměřuje dlouhodobě, podle Kamase dobře ví o kontroverzích, které jsou s jeho tituly spojené. Je to třaskavina, avšak vynikající obchodní příležitost, řekl Kamas novinářům. Nejde prý o projev sympatií k nacismu. "Knihy vypovídají o jisté době, která skončila, nic víc, nic míň," uvedl Kamas.
Původně Nejvyšší soud vyzval žalobce ke shromáždění více důkazů, podle ústavní stížnosti ovšem vykročil ze svých pravomocí a nahradil argumentačně nedostatečné Zemanovo dovolání svými vlastními úvahami a argumenty. Dovolání také podle stížnosti nesmí být prostředkem, jak dát státnímu zástupci příležitost zpracovat obžalobu "znovu a lépe".
Ústavní soudci potvrdili, že Nejvyšší soud chyboval. S některými argumenty v Zemanově dovolání se nevypořádal, v klíčových pasážích svého rozhodnutí se překvapivě zaměřil na posouzení procesních vad a rozhodl nad rámec argumentů obsažených v dovolání.
V novém rozhodnutí by měl NS jasně vymezit, jaké námitky a kterých účastníků řízení považoval za relevantní a kterými se naopak nemohl zabývat. Důvodem pro zásah NS by se už například neměly stát údajné pochybnosti o nestrannosti znalce Jana B. Uhlíře.
"Jestliže Nejvyšší soud dovodil, že soudní znalec ve věci byl podjatý nebo byly pochybnosti o jeho nepodjatosti, tak tato případná vada nemohla mít žádný vliv na zprošťující rozsudek," uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. NS podle něj nemá řešit námitky, které v dovolání nebyly obsaženy.
V kauze čelili Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer obžalobě ze schvalování genocidy. Obžaloba směřovala i proti nakladatelství, které knihu v roce 2012 vydalo. Městský i Krajský soud v Brně všechny aktéry osvobodily.
Lidem, kteří se na vydání projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.
