Ústavní soud odmítl třetí stížnost poslance Davida Ratha, podezřelého z korupce. Poslanecká sněmovna při rozhodování o vydání Ratha k trestnímu stíhání nechybovala. Na rozhodnutí Ústavního soudu čekají ještě dvě Rathovy stížnosti.
Odmítnutá stížnost napadala postup Poslanecké sněmovny na červnové schůzi, kdy poslanci poprvé rozhodli o přípustnosti Rathova stíhání. Rathovi vadilo to, že se schůze nemohli účastnit jeho právníci. Soud ale potvrdil, že při jednání sněmovny musel Rath vystupovat sám za sebe, právníci jej v tom zastoupit nemohli.
Protože šlo o postup Poslanecké sněmovny, muselo o stížnosti rozhodnout plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech 13 současných soudců. Ostatní Rathovy stížnosti řešily či řeší běžné tříčlenné senáty. Dvě stížnosti už soudci dříve odmítli, směřovaly zejména proti vazbě.
Další dvě stížnosti obdržel Ústavní soud 15. října. Jedna směřuje proti zajištění nemovitostí a peněžních prostředků jako náhradní hodnoty výnosu z trestné činnosti. Dostal ji na starost soudce zpravodaj Vladimír Kůrka. Druhá zpochybňuje usnesení Krajského soudu v Praze, který rozhodl, že trvají vazební důvody. Stížnost připadla soudkyni Ivaně Janů.
Policie nejprve obvinila Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku. Policisté ho v polovině května zadrželi s krabicí, v níž byly peníze. Podle policie šlo o úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Počátkem září sněmovna vydala Ratha ke stíhání také kvůli dalším údajným úplatkům. Bývalý středočeský hejtman si je prý vzal za to, že zasahoval do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici.
Za přijetí úplatku hrozí poslanci v případě odsouzení až dvanáctileté vězení. Spolu s Rathem obvinila policie také další údajné aktéry korupční kauzy, například ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou či někdejšího poslance Petra Kotta.
