Nějakou formou násilí je v Česku podle expertů ohrožený každý třetí až pátý senior. To je 300 tisíc až 450 tisíc lidí. Zaznělo to v pátek na zasedání parlamentní Stálé komise pro rodinu.
Podle policejních statistik přitom loni policie řešila pouze 6,5 tisíce trestných činů spojených s násilím na penzistech. Téměř polovina, 40 až 50 procent, z nich se stala v Praze. Oproti roku 2011 jejich počet narostl zhruba o 400.
Podle Aleny Horákové z ministerstva vnitra se přitom většina seniorů stydí nahlásit, že je na nich páchané násilí. Například proto, že podle svého názoru špatně vychovali své děti. "Senior, který zavolá na 158 nebo zajde na policejní stanici, musí být v zoufalé situaci, musí jít o zdraví nebo o život," prohlásila Horáková na zasedání komise.
Její slova potvrzuje i Jana Kosařová z neziskové organizace Život 90, která provozuje krizovou linku pro seniory. Každý rok prý na tuto linku zavolá zhruba 12 tisíc seniorů. Z nich je 400 zasažených násilím. I podle Kosařové se senioři kvůli této své špatné situaci stydí. "Velmi často to násilí bývá skryté, senioři bývají na agresorovi závislí," řekla Kosařové.
Násilí ovšem není jediným problémem, se kterým se senioři musejí potýkat. Často bývají také obětí trestných činů, při nichž je podvodníci připraví o peníze. Ministerstvo vnitra proto připravuje metodiku pro policisty, jak s poškozenými seniory jednat. "Většinou se jedná o lidi, kteří v životě nepřišli s policií do styku," řekla Horáková. Jsou proto například nervózní, když mají jít trestný čin ohlásit.
Na pomoc seniorům se zaměřuje řada neziskových organizací. Kromě Života 90 je to například ROSA či Diakonie Českobratrské církve evangelické. Problémem ovšem jsou ztížené možnosti financování. "Senioři nejsou cílovou skupinou finančních prostředků, které by se na to vyčlenily," konstatovali někteří účastníci zasedání.
