Parlament bude podle informací vybírat letošní kandidáty na státní vyznamenání minimálně ze dvou desítek adeptů. Lhůta pro jejich nominaci skončila. Započítány budou ale i návrhy, které byly v pátek odeslány poštou a do sněmovny či Senátu dorazí až příští týden. Loni obě komory navrhly prezidentovi vyznamenat šest desítek osobností, největší rozruch vyvolala aféra kolem vyznamenání Jiřího Bradyho.
"Zatím nemůžeme sdělit přesný počet přijatých návrhů na státní vyznamenání, protože zpravidla několik návrhů přichází ještě na začátku dubna poštou," uvedla senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Jasněji bude až v polovině dubna, kdy nominace projedná senátní podvýbor pro státní vyznamenání. O tom, který kandidát bude nakonec navržen, rozhodne Senát jako celek v létě.
Loni horní komora nominovala 27 osobností, patřili mezi ně diplomatka Eva Filipi, cestovatel Miloslav Stingl nebo imunoložka Blanka Říhová. Mezi kandidáty byl také Evžen Plocek, který je označován po Janu Palachovi a Janu Zajícovi za třetí živou pochodeň na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a nastupující normalizaci.
Z vědců byli loni kromě opětovných nominací Říhové nebo Jiřího Bártka z Ústavu molekulární a translační medicíny navrženi vedoucí Centra kardiovaskulární prevence Renata Cífková, historik Antonín Klimek nebo ředitel Masarykova onkologického ústavu a šéf senátního zdravotnického výboru Jan Žaloudík.
Dolní komora loni dostala 53 návrhů a vybrala 34 osobností, například válečné veterány Karla Kuttelwaschera a Jaroslava Klemeše. Mezi nominované patřil i pamětník holokaustu Jiří Brady, který sice Řád T. G. Masaryka neobdržel, ale dostalo se mu řady jiných poct a ocenění. Podnětem k tomu bylo vyjádření ministra kultury a Bradyho příbuzného Daniela Hermana (KDU-ČSL), že prezident Miloš Zeman podmínil vyznamenání tím, že se ministr nesejde s dalajlamou, čemuž Herman nevyhověl.
